A18.....................................................................................zrevidovano

1. heredes sui

2. proximus agnatus

3. gentiles

Intestátní posloupnost podle praetorského práva

• nejstarší římská intestátní dědická posloupnost obsahovala jednoduchá a strohá pravidla, někdy nespravedlivé

• praetorské právo postupně měnilo civilní intestátní posloupnost

• kognátské příbuzenství vystupuje do popředí před agnátským

• rozšířen okruh osob povolávaných jako intestátní dědicové

• zavedeny dědické třídy – těmto třídám (v jednom případě i uvnitř třídy) byla pozůstalost nabízena postupně

• povoloval odmítnout dědictví i dědicům heredes sui, kteří se podle civilního práva stávali dědici již zůstavitelovou smrtí – právo se dědictví vzdát, od dědictví odstoupit či abstinovat - beneficium abstinendi => dobrodiní

• vytvoření samostatného pojmu delace = okamžik, kdy se dědicovi pozůstalost nabízí – může být odlišný od okamžiku zůstavitelovy smrti

• postupné nabízení pozůstalosti několika skupinám dědiců po sobě bylo v prétorském právu podmíněno tím, že praetor udílel držbu pozůstalosti (bonorum possessio) a umožňoval žadateli, aby se ujal držby pozůstalosti

• praetor udílel držbu pozůstalosti v zásadě každému, kdo o to požádal – okolnosti se měly řešit až při případném dědickém sporu

• důvod, proč praetor udílel držbu, není jasný (možná vyhodnější postavení strany ve sporu nebo omezení volné okupace)

• odtud už jen krůček k tomu, aby držba byla nabízena každému, koho byl praetor ochoten za dědice považovat a jako dědice chránit (vycházel z praetorské ekvity) – důsledkem toho bylo vytvoření dědických tříd; dalším technickým požadavkem bylo, aby udělení bonorum possessio bylo vázáno určitou lhůtou

• dědické třídy

1. Unde liberi (děti)

   • 1) heredes sui

   • 2) potomci zůstavitelovi, kteří vystoupili z agnátské rodiny

   • zůstavitelovy emancipovaní synové

   • děti těchto emancipovaných synů

   • potomci, kteří adopcí přešli do jiné rodiny a byli později adoptivním otcem emancipováni

   • prosazován princip pokrevního kognátského příbuzenství (ne však důsledně)

   • příbuzenství prostředkováno mužem

   • příbuzenství prostředkováno ženou nelze, tito dědicové nemohli dědit ani podle praetorského práva

   • povoláváni všichni bez ohledu na stupeň blízkosti příbuzenství

   • pozůstalost se dělila podle kmenů - in stirpes

2. Unde legitimi (legitimní dědici)

   • dědicové podle civilního práva (vlastní dědicové tedy povoláváni podruhé)

   • posléze se v ní povolávaly osoby, které za dědice označilo pozdější zákonodárství císařské doby

3. Unde proximi cognati (pokrevní příbuzní)

   • všichni pokrevní příbuzní zůstavitelovi až do 6. stupně

   • ze 7. stupně ti, jejichž vztah se podobal vztahu bratrance a sestřenice

   • poprvé povolávány manželské a nemanželské děti po matce, která nebyla jejich agnátkou

   • dále pak všechny osoby příbuzné se zůstavitelem v pobočné linii, kde příbuzenství prostředkovala žena

   • při povolávání se přihlíželo ke stupni příbuzenství – bližší stupeň příbuzenství vylučoval vzdálenější

   • postupně povoláváni od nejbližšího po nejvzdálenějšího

   • zásada postupného povolávání dědiců, successio graduuj - postupné, sukcesivní povolávání dle stupňů

   • mezi dědice téhož stupně se pozůstalost dělila podle hlav - in capita

4. Unde vir et uxor

   • pozůstalý manžel nebo manželka

   • manželé museli žít do smrti v řádném manželství (matrimonium iustum)

   • manželka in manu byla v této třídě povolávána potřetí – poprvé jako vlastní dědic v první třídě, podruhé jako legitimní dědic

   • někdo mohl být povoláván vícekrát, nevadilo, když v předchozí třídě o dědictví nepožádal