První starověké státy - Mezopotámie

První starověké státy

Mezopotámie

- oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, první zemědělci se zde objevili okolo roku 6 000 p. n. l., každý rok museli zápasit s velkými povodněmi (podzimní deště a jarní tání v arménských horách), budovali odvodňovací kanály, vodní nádrže a vysoušeli bažiny

- hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství – nejvíce se pěstoval ječmen, proso a pšenice, díky velkému množství pastvin se rozvinulo dobytkářství (chov ovcí, skotu, malý význam – chov skotu), význam měl i rybolov

- byla celkově chudá na suroviny, většina se jich musela dovážet, díky tomu se rozvíjel dálkový obchod

- jižní část se nazývá Babylonie (dle Babylonu) (táhne se od Bagdádu směrem k Perskému zálivu), jejíž severní oblast se jmenuje Akkad a jižní oblast Sumer, severní část se nazývá Asýrie (dle Aššuru) (leží směrem na sever od Bagdádu)

- v 5. tisíciletí se vytvářely již velké hrazené vesnice (vyspělejší zemědělské kultury postupovaly postupně směrem od severu), která se postupně měnila v města

- Sumerové přišli do této oblasti okolo poloviny 4. tisíciletí ze severovýchodu, vedle nich tu žili i Semité, Sumerové pravděpodobně znali piktografické (obrázkové písmo) písmo ze kterého se postupně vyvinulo klínové písmo (3 500 – 3 000 let) pro potřeby administrativy

- hlavním písemným zdrojem informací jsou sbírky hliněných tabulek (pro politické dějiny: seznamy datovacích formulí, jmen úředníků, panovníků a dynastií, kroniky, královské nápisy, diplomatická korespondence, mezinárodní smlouvy, omina – zachycují přírodní úkazy jako božská znamení, sloužila k jejich správnému výkladu, pro sociální a hospodářské dějiny: účty, seznamy pozemků, pracovníků, dávek atd., zákoníky, smlouvy mezi jednotlivci, mezi panovníkem a poddanými, edikty…), hmotným pramenem jsou průzkumy asyrských a babylonských měst a paláců

Vznik prvních států – Predynastické období (asi 3500-3000)

- na jihu (v Babylonii) začala vzkvétat urucká kultura (3500-3200) – její kultura byla poprvé vyráběna na hrnčířském kruhu a vypalována v kouřové peci

- začala vznikat první města (Ur, Uruk, Eridu, Nippur), známe dobře prozkoumaný chrám v Uruku

- urucká kultura pak byla zastíněna kulturou džemdet-nasrskou (3200-3000) města (centra budoucích městských států byla od sebe vzdálena 15-50 km, v jižní Mezopotámii jich bylo asi 12, nejvýraznějším rysem měst byly chrámy, pro něž byla typická vysoká terasa, základ pozdějšího zikkuratu

- etnická příslušnost nositelů obou kultur není přesně známa, byli jimi pravděpodobně již Sumerové

- na severu (v Asýrii) prošel bouřlivým rozvojem Elam, jehož vývoj byl kulturně závislý na Sumeru, a města Tepe Gaura a Tell Brak s řadou chrámů

Sumerské městské státy v raně dynastickém období (asi 3000-2350)