A9.......................................................................................zrevidováno

1. arrogace (arrogatio) – byla-li osvojována osoba sui iuris

   • arrogator nesměl mít vlastní děti

   • musel být starší 60 let

   • forma osvojení:

   • kuriátními komiciemi

   • sborem 30 liktorů

   • forma císařského reskriptu (císařství)

   • účinky:

   • arrogovaný vstupuje do rodiny osvojitele

   • prodělá kapitisdeminuci = stává se persona alieni iuris

   • majetek přechází na osvojitele, dluhy zanikají ale věřitelé chránění praetorem

   • účel:

   • za republiky: snaha uchovat staré patricijské rody

   • za císařství: zajišťovala osvojenému ochranu, pomoc a dědické právo

2. adopce (adoptio) v užším smyslu – byla-li osvojována osoba alieni iuris

   • forma osvojení:

   • dosavadní otec syna třikrát mancipoval svému důvěrníkovi, ten jej dvakrát propustil na svobodu (syn se vrátil k otci), potřetí ale syna od důvěrníka vindikoval adoptivní otec a pomocí injurecesse jej dostal do své moci – u dcer a ostatních dětí se vindikace prováděla hned po první mancipace

   • za Justiniána složité formy zrušeny – stačilo souhlas obou otců a souhlas dítěte pokud bylo dospělé

   • účinky:

   • pro adoptovaného nastává mutatio familiae – změna rodinné příslušnosti

   • kapitisdeminuce

   • za Justiniána:

     1. adoptio plena - zmíněné účinky jen adoptoval-li dítě jeho ascendent

     2. adoptio minus plena - dítě zůstávalo ve své rodině, zákonná práva dědická získávalo však v rodině osvojitele

Zánik moci otcovské

1. smrtí otce

2. smrtí dítěte

3. každá kapitisdeminuce

• při zajetí otce se moc obnovovala při návratu (ius postliminii)

1. nabyl-li nad osobou podřízenou moc někdo jiný

• adopcí, u žen při cum in manum conventione, dal-li se otec arrogovat

1. emancipace (emancipatio)

• 3x prodejem syna (podle Z12D) a 1x prodejem dcery či ostatních descendentů

• při třetí mancipaci si dal otec prodaného mancipovat zpět aby jej sám propustil ex causa mancipi  zachován quasipatronatus (jakoby patronát) – význam v dědickém právu

• zaniká otcovská moc, propuštěný podstupuje kapitisdeminuci, stává se osobou sui iuris, jeho posavadní agnátské vztahy se ruší, trvají jen kognátské vztahy

• děti propuštěného zůstávají podřízeny otcovské moci

• emancipace později v císařské době nahrazena:

• císařským reskriptem (emancipatio Anastasiana)

• pak soudní insinuací – oficiálním zápisem do soudních knih (emancipatio Iustiniana)

1. dosažením vysoké kněžské či úřední hodnosti

• až v době císařské

1. úředním výrokem z trestu

• např. užíval-li otec dceru ke kuplířství, odložil-li někdo dítě

Děti nemanželské

• jakoby neměly otce

• zploditel nezískal žádnou moc ani povinnost vůči nim

• zploditel nebyl s nemanželským dítětem kognát, z jeho strany nebyla založena kognace

• iura cognationis – uznáváno jen ve vztahu k matce a jejím příbuzným

• agnáty nebyly vůbec, ani v otcově ani v matčině rodině

• za císařství  děti narozené z konkubíny - liberi naturales - měly od otce nárok na výživu, otec je mohl legitimovat