B7......................................................................................zrevidováno

b) prostřednictvím svobodné osoby:

• vztah, ve kterém mandatář nabýval pro toho, kdo mu dal příkaz

• příkaz nemusel směřovat bezprostředně k nabytí držby určité věci – stačí tzv.generální mandát (např.ten, kdo spravoval něčí majetek-procurator omnium rerum)

constitutum possessorium

• např. prodal-li nebo daroval-li dosavadní držitel a vlastník věc a současně si ji najal nebo vypůjčil

• držitel převáděl držbu (a vlastnictví) na druhou osobu, ale věc si ponechával nadále v detenci získával držbu bez zvláštního uchopení jen na základě vůle

Ztráta držby

• ke ztrátě držby docháží odpadnutím alespoň jednoho ze znaků držby, či odpadnutí znaků obou

• corporalis possessio, animus possidendi nebo oboje

1. ztráta držby corpore

• držitel ztrácí možnost působit na věc fyzicky

• musela to být ztráta skutečná – trvalá

• ztráta držby nenastávala u dočasného přerušení držby (dočasná nepřítomnost, omezený přístup k věci), když si držitel nemohl vzpomenout, kde se věc nachází

• ztráta držby bývá doprovázena tím, že držbu nabývá někdo jiný  držba jako faktický stav musí u dosavadního držitele jasně pominout a u nového se výrazně uskutečnit

• ztráta držby nenastávala: došlo-li k opanování pozemku bez vědomí dosavadního držitele nebo jeho nepřítomnosti (až když se o tom dozvěděl a nic nepodnikl n. když se mu nepovedlo rušitele odehnat)

• ztráta držby = pokud bude věc odňata detentorovi

• ztráta držby = vydá-li detentor věc někomu jinému než držiteli, od kterého měl věc v detenci

1. ztráta držby animo

• držitel dává najevo vůli, že věc nechce nadále ovládat jako vlastník

• může jen ten kdo je způsobilý k právním úkonům (může vůli vyjevit po právu platně)

• vůle může být projevena i konkludentně – mlčky (držitel nechá pozemek trvale neobdělaný)

• byl-li držitel vypuzen z držby, věc ale nadále ovládá detentor – ztráta držby nenastává

1. ztráta držby animo et corpore

• odpadnutí obou znaků držby

• vždy při předání věci

1. smrtí držitele

2. zánikem věci (reálným fyzickým zánikem věci, právním, kdy věc přestala být samostatným objektem práv)

3. zánikem právní subjektivity držitele – na držbu se nevztahovalo ius postliminii (byla stavem faktickým)

Ochrana držby

• držba (jako faktický stav) považována za projev vlastnického práva  držitel měl výhodnější procesní postavení v průběhu sporu o vlastnické právo  držba tedy nabývala samostatného významu a mohla mít pro právo samostatné právní účinky

praetorská interdikta = prostředek držební (possessorní) ochrany

• funkce interdikt při ochraně držby:

1. ochrana výkonu vlastnického práva

2. vytvoření klidné atmosféry pro případný vlastnický spor

• držitel měl v tomto sporu výhodnější postavení  hrozilo nebezpečí, že ještě před zahájením tohoto sporu, dojde k pokusu o svémocnou změnu dosavadních držebních poměrů

• chránila držbu jako faktický stav

• podmínkou jejich vydání byly faktické okolnosti (rušení, odnětí držby) a ne otázka právního vztahu (vlastnictví) k věci (řešeno až případným sporem o vlastnické právo)

• prospívala poslední klidné držbě jen pokud nebyla na odpůrci (rušiteli) získána:

  1. závadným způsobem – viciózně (násilím – vi, tajně – clam)

  2. jako prekarium

• požadavek platil jen relativně = jen v poměru mezi držitelem a rušitelem  získal-li držitel držbu sice závadným způsobem, ale od jiné osoby než rušitele, byl proti rušiteli chráněn