Revoluce 1848 - Uhry

Revoluce 1848 - Uhry

• UHRY:

• Po Itálii 2. nejvýbušnější revoluční centrum (dle Křena): nespokojenost s monarchií a jejím uspořádáním již dlouhá léta – požadavek reforem, co největší samostatnosti v rámci Rakouska (=méně radikální než italské oblasti, kt. Se chtěly od Rakouska odtrhnout)

• Počátkem března, kdy do Uher informace o revoluci v Itálii a ve Francii, několik radikálních vystoupení opozice (nejvýznamnější 3. 3. 1848) na uherském zemském sněmu v čele s Lájosem Kossuthem (1802-1894)

• Kossuth ve své řeči ze 3.3.1848 vyzval ostatní poslance“svou politiku pozvedli na úroveň okamžiku“ (viz. Dějiny Maďarska) a požadoval okamžitou realizaci celého opozičního reformního programu => sepsána petice do Vídně, šířeny i její německé překlady =>do jisté míry přispěla k revolučnímu výbuchu ve Vídni 13. 3. 1848. Pod dojmem zpráv o vídeňské revoluci uherský palatin arcivévoda Štěpán se zasadil o schválení Kossuthových návrhů a 15. 3. odjela z Bratislavy uherská delegace do Vídně.

• 15. 3. také revoluce v Pešti jako reakce na Kossuthovy plamenné projevy – výsledkem pešťské revoluce sepsání dvanácti bodů JÓZSEFA IRINYIHO: jeden ze skupiny mladých uherských radikálů-intelektuálů, kt. Vešli ve známost jako „mladí březnoví muži“, kromě Irinyiho tam patřil i Petófi nebo romanopisec Mór Jokaj. A jinak, Irinyi je také vynálezcem zápalek:-)

• Vídeň vyděšena svou revolucí ze 13. 3. i revoluční situací v Uhrách (kromě Bratislavy a Pešti bouře i v dalších uherských městech), nikdo nevěděl, jak se bude situace dále vyvíjet, proto bylo požadavkům uherské delegace raději vyhověno = Kossuthova petice přijata a 18. 3. 1848 byl hrabě LAJOS BATTHYÁNY jmenován uherským ministerským předsedou a jako takový pověřen vytvořením vlády!!!!

K faktu, že se Vídeň nezmohla na výraznější odpor proti uherským požadavkům, přispěl i vývoj v Itálii (revoluce v Miláně a chvíli poté i válka v severoitalských provinciích)

Uherská revoluce výjimečná v rámci monarchie – výsledky uherské revoluce dokonce i kodifikovány = 31 DUBNOVÝCH ZÁKONŮ: ústava napodobující v některých oblastech belgickou ústavu z r. 1831:

• Uhry dědičnou konstituční monarchií, v osobě krále zůstal zachován svazek s habsburskou monarchií.

• Panovník si ponechal právo vyhlašovat válku a uzavírat mír a činit zásadní rozhodnutí

• Nový statut palatina jakožto králova zástupce – v době panovníkovy nepřítomnosti má všechny jeho pravomoci

• ALE: rozhodnutí krále / nebo palatina nabývalo platnosti až po podpisu jednoho z ministrů uherské vlády

• Uherská vláda odpovědná každoročně svolávanému zákonodárnému sboru: horní sněmovna – šlechta a vysocí hodnostáři, dolní sněmovna – volená každé 3 roky podle poměrně liberálního volebního práva (nízký majetkový census – počet voličů dosahoval až 9% z celkové populace.)

• Vyhlášeno opětovné spojení Uher a Sedmihradska

• Uzákoněna rovnost před nezávislými soudy, zaručena osobní bezpečnost

• Zrušena daňová privilegia a omezení bránící volnému oběhu půdy, zboží a práce

• Zrušena vrchnostenská jurisdikce

• Zrušeno poddanství, rolníci zproštěni feudálních povinností