přednáška 2 dostalík
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
činnost úředníka má velký vliv na tvorbu římského práva.
Každý prétor vydával album (seznam) žalob.
Pokud nějaký prétorský zákon fungoval (žaloba), tak to další prétor zachoval a naopak.
Ale za Hadriána byl vydán Hadriánův věčný edikt, který uzákoňuje seznam použitelných prétorských žalob.
Prétorů bylo najednou až 20, nad nimi konsulové a tento systém chrání proti vydávání špatných žalob (předpisů). Také mohl cokoliv zakazovat Tribun lidu.
Stejnou pravomoc jako prétor v Římě měl správce provincie v provincii, ale byl jen jeden, takže byl neomezeným vládcem.
Vyvinula se speciální funkce prétor peregrinus, který rozhodoval spory mezi cizinci.
Senatus consultum se stává pramenem práva (jednomyslné potvrzení panovníkovy řeči)
Nařízení – konstituce, mohou zavazovat konkrétního úředníka, může se jednat o dekrety, reskripty. Tyto jsou shromážděny v kodexech
Od 2. a 3. n.l. století se významnou stává i činnost právníků, odděluje se od náboženských pravomocí.
Významní právníci řeší otázku použití toho kterého typu žaloby na daný spor, problém, případ.
Princip equitas = rovnost nároků, stran.
Úvahy římských právníků mají původ v řecké filosofii, ta je přiměla posuzovat právo vyššími standardy, než pouhou poctivostí a ctí (což vyúsťovalo v jakousi těžkopádnost)