Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




přednáška 2 dostalík

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (20.39 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • Pojem král přetrvává pro tradiční obřady

  • S pojmem krále však nemizí komplexní moc – přechází na úředníky volené lidem. Byli vždy 2, nebo více. V případě krize se jeden z nich mohl na šest měsíců stát diktátorem na 6 měsíců, tento pak měl neomezené pravomoci.

    • Konzulům příslušela pouze moc výkonná

    • Zákonodárnou moc mělo lidové shromáždění

      • Přijímány hlasováním

      • Členem mohl být každý svobodný občan dospělý Říman muž

      • Shromáždění nebylo realizováno na demokratickém principu, ale podle centurií, které byli rozděleny dle majetku – daní

      • Lidové shromáždění nemělo zákonodárnou iniciativu – tu měli pouze konsulové

      • Nemohlo zákony měnit, pouze přijmout či zamítnout

  • Zákon není podstatným pramenem práva! Tím jsou řešeny pouze závažné záležitosti. Sloužil k řešení významných společenských otázek. Každodenní život je oproti tomu v rukou úředníků.

  • Významným pramenem práva je Z12D, ne ostatní zákony.

  • Zákony tedy řešily převážně konkrétní celospolečenské problémy (Vyhnání Cicerona…).

    • Při zákonodárných procesech hrál velikou úlohu senát – je to poradní hlas magistrátů

    • Na konci republiky jsou pokusy senátu o zvýšení svého vlivu

    • Konsulové byli 2, měli nedílnou neomezenou pravomoc a to na 1 rok. Mohli navzájem zasahovat do svých pravomocí – intercese (princip kolegiality). Kromě tohoto ustanovení nebyli konsulové odpovědni ze zastávání úřadu.

    • Korundnští edilové zodpovědní za dozor nad trhem

    • Kvestoři spravují státní pokladnu

    • Censoři dbají na mravy občanů

      • Mají právo vyškrtnout senátora za špatné chování

    • Prétor – nejvýznamnější pro vývoj soukromého práva. Je to takový menší konsul (dříve to byl jeho zástupce)

      • Později zaměřen na rozhodování soudních sporů

    Římské soudní řízení se dělí na několik etap.

    • Obě strany se dostaví k prétorovi a přednesou mu svůj spor. Ten provede právní kvalifikaci (jinak než dnes, „nelistuje zákoníkem“ – jediné, co má k dispozici jsou Z12D).

    • Prétor na základě slov Z12D vytváří katalog žalob (legisakce) a rozhodne, pod kterou z žalob spadá daný spor.

      • Různé typy žalob

    • Strany se musí shodnout na právním nároku žalobce, žalovaný je ochotný se podrobit rozsudku, jestliže je žalobce schopný doložit jím tvrzené skutečnosti.

    • Při shodě jim dá prétor vybrat soudce ne z řad právníků, ale z řad významných občanů (senátor, jezdec). Tomu pomohou sepsat instrukci, jak má spor rozhodnout (peněžně,…)

      • Zajímavé situace nastávají, když se řeší spor, se kterým Z12D nebo jiný zákon nepočítal.

    • Prétor dal vznik bonitárnímu vlastnictví (vlastnictví náležející cizinci)

    • Honorární právo – úřednické, které stojí na pravomoci magistra.

      • Prétor prohlásil: „Co bylo učiněno ze strachu, to nebudu mít za řádné.“, tato nová žaloba je aplikována na získání vlastnictví pod strachem, donucením. Pokud by kupující prokázal velký nátlak ze strany kupujícího, bude díky námitce prétora chráněn proti vydání věci kupujícího na základě násilí.

    Témata, do kterých materiál patří