Vypracované-otázky-ke-zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Unitární stát
Jedno impérium a dominium
Jedno státní občanství
Jedna soustava nejvyšších orgánů
Žádný jiný útvar na území státu nemá moc státní
Federace
Dvojí impérium a dominium (federace a členských států)
Dvojí soustava nejvyšších orgánů
Dvě občanství
Podle míry centralizace státní moci
Centralizovaný – existuje přímá podřízenost a odpovědnost orgánům vyšším (místní orgány nemají možnost se domáhat přezkumu nařízení)
Decentralizovaný – určitá sféra je přenesena na místní orgány, vykonávají ji samostatně a na základě vlastní iniciativy (pravomoc může být přenesena zpět na stát)
Územní samospráva
Anglosaská linie
Evropská linie – vyznačuje se dvoukolejností
Vedle státní správy je i samospráva (přenesená působnost)
Soukromoprávní – individuální práva a zájmy
Stát do činnosti nezasahuje
Veřejnoprávní – uplatňují se i politická práva a veřejný zájem
Stát si nechává pravomoc normotvorby a soudní
Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva
Mezinárodní právo
Soubor právních norem, které regulují primární vztahy mezi rovnými subjekty, které jsou zpravidla státy
Nejznámější autor John Austin
Lze pochybovat o závaznosti mezinárodního práva
Mezinárodní právo je pouze soubor morálních pravidel
Porušení vede k různým sankcím
Např. agrese na Krymu, americká intervence do Iráku
Louis Le Fur
Nástin mezinárodního práva veřejného, 1935
Mezinárodní právo je královskou disciplínou
Je to normativní právní systém, který stanovuje subjektům pravidla chování, jehož porušení vyvolává právní následky (mezinárodněprávní odpovědnost)
Velkou součástí jsou lidská práva
Mezinárodní právo veřejné
Nejedná se o právo mezi národy, ale primárně o právo mezistátní (národu náleží pouze právo na sebeurčení)
Z velké části nepsané
Mezinárodní právo soukromé
Odvětví vnitrostátního právního řádu
Reguluje soukromoprávní vztahy, do kterých vstupuje cizí prvek
Např. koupím si osobní automobil v Německu
Název pochází z latinského ius gentium – o právo národu, které upravovalo vztahy mezi římskými občany a peregríny
V 17.st přeneseno na vztahy mezi státy
Základními subjekty: stát, území a suverenita
Prameny:
Mezinárodní smlouva
Vídeňská smlouva-smlouva o mezinárodních smlouvách
Dohoda (souhlasný projev vůle) mezi subjekty mezinárodního práva (stát/mezinárodní organizace)
Nemůže je uzavírat jednotlivec
Řídí se mezinárodním právem
Vyvolává mezinárodně právní účinky (zakládá/ruší mezinárodní vztahy)
Může být ústní i písemná
Mezinárodní obyčej
Výraz obecné praxe uznávané za právo
Koexistence materiální a psychické (vědomí právní závaznosti)
Právo nepsané
Státy musí dodržovat mezinárodní smlouvy i mezinárodní obyčej
Některé státy fungují jen na základě obyčejů