Vypracované-otázky-ke-zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
„Kdo má moc dávat zákony jinému, ten musí mít vyšší moc“
Nejvýrazněji ji charakterizoval Ch. L. Montesquieu
jednotná moc se dělí na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní
Tripartice mocí a jejich rozlišení dle funkcí
Princip dělby moci má bránit jakékoli moci, aby se stala mocí „nejvyšší“
Spíše než rigidní oddělení moci, zavedení pravidel pro jejich vzájemnou interakci a kontrolu
Aby moc nebyla zneužívána musí být rozdělena a kontrolována
Základní projev
odnětí dvou kompetencí dosavadní monarchistické moci
zákonodárství a soudnictví
Ponechán je jí jen zbytek – moc výkonná (vládní)
Forma vlády je v republikách vybudována na tripartitě moci
jádrem je vztah mezi mocí zákonodárnou a výkonnou
nezávislost zákonodárné moci na výkonné a soudní
inkompabilita – neslučitelnost funkcí poslanců s činností v jiných státních funkcích
stanovena ústavou
zabezpečuje nezávislost členů parlamentu na moci výkonné
Systém vzájemných brzd a protivah
Žádná složka státní moci nezískává výsadní postavení
Dělba moci
princip politického uspořádání
tvůrcem je francouzský filosof Ch. L. Montesquieu v díle „O duchu zákonů“
nejvíce uplatňovaná v USA
Hlavním smyslem je státní moc rozdrobit, chránit svobodu a zabránit tyranii
Zásady:
oddělenost mocí
neslučitelnost mocí
nezávislost mocí
samostatnost mocí
rovnováha mocí
neodpovědnost mocí (jedné vůči druhé)
Horizontální dělba moci
dělba moci mezi nejvyšší státní orgány (parlament, vláda, soudy)
zákonodárná moc – vykovává parlament
výkonná moc – prezident + vláda
soudní – soudy
vzájemně jsou neslučitelné, neodpovědné a nepodřízené
1.praktickou realizací byla americká federální ústava z roku 1787
Uplatnila se dělby moci a princip brzd a protivah
Územní horizontální dělba moci
samospráva – přenesená působnost
nepodléhá subordinačnímu principu
obec vykonává pravomoc svým jménem na svůj vlastní rozpočet
státní správa – veřejná správa a obec zde působí jako státní orgán
vykonává státní pravomoc jeho jménem a stát mu tuto pravomoc propůjčuje
ani vyhláškou nemůže obec upravovat něco, co není upraveno zákonem– „intra legem“ – v mezích zákona
jednokolejná správa – jedna sada orgánů (ČR) a ta vykonává jak samosprávu, tak státní správu
dvojkolejná správa – stát by na obec jmenoval státního prefekta, který by vykonával státní správu a sama obec by vykonávala samosprávu
Vertikální dělba moci
Vztah centra státu s územními jednotkami
Jak je stát územně organizován
Rozsah rozdělení kompetence nejvyšších orgánů státu a orgánů územních částí
Způsob podřízení místních orgánů států (stupeň samostatnosti přenesené působnosti)
Jakým způsobem se tyto orgány vytvářejí
Je stálé na rozdíl od horizontálního