Přednáška 5 sovík

I o odsunu Maďarů se uvažovalo, tato menšina žije na Slovesnsku až dodnes

• Ústavní dekret 33/1945 Sb. O Státním občanství. Má dvojí východisko – některé osoby už dlouho občanství nemají a ty, které ho mají, ho ztrácejí ex dekreto. Byla však výjimka – pokud osoby prokázaly, že trpěly pod Nacisty, nebo bojoval za ČSR, nebo se krátce po Mnichovu přihlásil za Čechy a Slováky

• Znárodnění velkých podniků – bank, dolů

• Všechny ostatní oblasti života, které bylo potřeba upravit

Bude zvoleno Prozatimní Národní Shromáždění, zvolen v létě a na podzim 1945, šlo o volby nepřímé. Základem pro volby byly národní výbory. Šlo o stupňovité nepřímé volby v rámci Národních výborů. Měl 300 členů, 200 pro Čechy a 100 pro Slováky. Působí od října 45až do 18. června 46 ustavením Ústavodárného Národního shromáždění.

V květnu se konaly naše poslední přímé a svobondé volby – do ústavodárného národního shromáždění, toto dá republice ústavu 9.5.48.

Právním základem jsou dekrety 18 & 47.

Volby pomocí vládního nařízení 48/1945 Sb.

Podle dekretů má parlament za úkol (odkaz na § 58 odst. 5 ústavy 1920) potvrdit, že prezident je Edvard Beneš – „Dřívější prezident zůstává ve funkci, pokud nebyl zvolen prezident nový.“ Pak je zvolen na dalších sedm let.

Vykonávat přiměřeně pravomoc národního shromáždění podle ústavy. Tento parlament plní funkci celého národního shromáždění, platí pro něj jednací řád poslanecké sněmovny.

Pokud se má změnit ústava, tak jen pokud to bylo nezbytně za potřebí a pokud s mělo změnit postavení Slovesnka, především Sl. Národní Rady, tak jen se souhlasem většiny přítomných členů parlamentu ze Slovenska.

Pomocí dvou pražských dohod je aprobován rozsah pravomocí Slovenské Národní rady – v jejich rozsahu. Specifický výbor má, jmenuje se sbor pověřenců – netypická vláda, později zrušena.

Pražské dohody jsou o razsahu kompetencí celostátní úrovně a Slovenské národní rady.

Přijalo 80 zákonů včetně ústavní zákona 2/1946 o odstoupení P. Rusi. A ustavilo volby do ústavodárného národního shromáždění.

65/1946 Sb. O ústavodárném nár. Shromáždění – má stejný význam jako dekrety 18 a 47.

Ústavní zákon 57/1946 Sb. – už dekret 11 z roku 1944 je předpokládal. Tento ústavní zákon zpětně schvaluje dekrety a ústavní dekrety. „Zákon, jímž se schvalují a prohlašují za zákon dekrety prezidenta republiky“ – Veškeré dekrety prezidenta rep. je od jejich počátku třeba považovat za zákon.

! ústavním základem prozatímního parlamentu jsou dekrety 18 a 47. Provedení voleb je vládní nařízení… kolik mělo členů, jak bylo zvoleno, jaké byly kompetence (např. přiměřeně vykonávat zákonodárnou činnost, ratihabice prezidentských dekretů)

Ústavodárné národní shromáždění