Přednáška 5 sovík

Ústava 1948:

Otázky politické ekonomie – po volbách 1946 se komunistická strana netají touhou změnit chod státu, souvisí to i s tím, že ve společnosti měla velký podíl „dělnická třída“ a Gottwalda berou jako spasitele.

Třídní rozdělení společnosti se po 1948 uplatňuje de facto, po roce 68 de iure.

Toto pojetí vychází především z ekonomického pohledu K. Marxe – třída je společenská vrstva se společnými zájmy a má jiného třídního nepřítele (Otrokáři x otroci, feudální řád – šlechta = stavy x poddaní, kapitalistický řád – dělnická třída = proletariát x kapitalisté – buržoazie)

Buržoazie je třídním nepřítelem, který vlastní všechny doly, továrny = výrobní prostředky. S tímto souvisí teorie nadhodnoty – dělník pracuje, dostane svůj plat, ale ten měl být vyšší, jelikož ho exploatuje kapitalista, který si zisk nechává.

Cílem komunistů je zničit tuto třídu a převést výrobní prostředky na stát, vybudovat beztřídní společnost (utopická společnost).

Ústva je přijata:

Struktura:

• Prohlášení

• 12 základních článku

• 9 hlav

  • Práva občanů

  • Národní shromáždění

  • Prezident státu

  • Vláda

  • Slovenské národní orgány

  • Národní výbory

  • Soudy

  • Hospodářské zřízení

  • Všeobecná ustanovení

  • + ustanovení závěrečná a přechodná

Tato ústava nebyla nikdy novelizována, pouze nepřímo, a to jinými předpisy. Tím se více přibližovala Stalinskému režimu. Největší problém bylo ale její obcházení v praxi. Tato ústava je realitě vzdálenější, než ústava 60 (která si na demokracii nehraje).

Slouží jako zástěrka ke znárodnění, sdružení zemědělských družstev, likvidaci buržoazie, zbavení lidí peněz – devalvace měny. Za této ústavy se děly zločiny těžší, než za ústavy 60.

Prohlášení je jakýmsi pouhým slohovým cvičením. Říka, že vzniklo vykořisťování, poté Mnichov, ale vše osvobozuje SSSR. 12 let slouží tedy tato demokratická ústava jako zástěrka ke zločinům.

Preambule se činí jménem lidu (ne národa) československého s rozhodnutím vybudovat lidově demokratickou Republiku („vyšší stupeň“ demokracie).

Čsr má tedy být unitárním státem dvou rovnoprávných národů, lidově-demokratická republika neuznává výsad. Nejvyšším orgánem je jednokomorový parlament – Národní shromáždění (po roce 48 formálně proporcionální volby, avšak s jednotnou kandidátkou) – období na šest let. V čele státu je prezident volený parlamentem na sedm let. Nejvyšším orgánem moci výkonné je vláda odpovědná národnímu shromáždění, jmenuje ji prezident republiky.

Slováky reprezentují slovenské národní orgány – Národní rada, ta se postupně stane zákonodárným orgánem. Později bude působit sbor pověřenců – jakási kvazivláda, později zrušena.

Národní výbory pro obce, okresy, kraje jako strážce práv a svobod lidu. Jsou to orgány jednotné lidové správy vykonávající správu ve všech jejích oborech.