Přednáška 5 sovík

Od 18.6. 1946 až do 30.5.1948 – den konání voleb do národního shromáždění (Sovík mu říká přechodné). Tyto volby už jsou nesvobodné.

Rozhodující je ústavní zákon 65/1946.

74/1948 Sb. Ústavní zákon, přijatý ústavodárným národním shromážděním.

Shromáždění má působit tak dlouho, dokud se nesejde zákonodárný sbor podle nové ústavy, to bude trvat maximálně 2 roky. To bude lehce novelizováno ústavním zákonem 74/1948, podle toho má působit národní shromáždění až do zvolení nového a to maximálně do 7.6.1948

9.5 1948 přijata nová ústava a 30.5. 1948 je zvoleno přechodné národní shromáždění (konání voleb) a tento parlament působí do nabytí účinnosti 1948 a poté už definitivně jako čs parlament. Měl 300 členů, vykonává zákonodárnou činnost atd. Postavení vůči Slovensku: po volbách ustavena ještě 3. Pražská dohoda – politických stran sdružených v národní frontě, centralizuje postavení celého státu a omezuje autonomii Slovenska. Ústavodárné národní shromáždění mimo jiné zvolí Beneše na nové období – na 7 let. 7.6.1948 abdikuje, protože nechce podepsat novou ústavu.

Ústava má § 174 – přechodné ustanovení, Národní shromáždění se považuje z národní shromáždění podle této ústavy, jeho volební období se počítá ode dne volby (30.5.1948) a byl ustaven 10.6.1948, jeho období bylo šestileté.

Ústava 1948 – 9. května

Účinnosti nabývá 9.6 1948, až do 10.7. 1960 (do nové ústavy). Oficiální název je ústav čs republiky. Číslo je 150/1948 Sb. Tuto nastudovat přímo z původního znění. Byla přijata parlamentem, ze kterého byli vyakčněni někteří členové. Komunisté se chopí moci, premiérem je Klement Gottwald a pak dochází k únorovému převratu. Dochází k demisi některých ministrů, Beneš ji přijal a jmenoval nové ministry, které považoval Gottwald. Vznikly akční výbory, které mají realizovat převrat.

Vznikají lidové milice – ozbrojené složky KSČ, mají zajišťovat faktické a výlučné postavení KSČ, byly nelegální a nelegitimní.

Ústava se připravovala už před převratem, ale ústava se tváří jako relativně demokratický dokument. Zachovává dělbu moci i klasické orgány, není však naplněna a je zneužívána. Je vzdálena skutečné praxi. Ústav formálně nezavedla vedoucí úloh strany. Struktura:

Prohlášení, základní články ústavy – je jich 12 (hlavní principy čs ústavního systému), podrobná prohlášení ústavy

.

.

.

.

Postavení parlamentu

Prezident

Vláda

Aprobace slovenské autonomie

Národní vývoj

Soudy

Obecná ustanovení

§ 171 – ten je podstatný

*25- února je schválen převrat. Byly publikovány 2 konkurenční návrhy (Kubeš x Táborský – oba spíše odpovídají kontinuitě s ústavou 1920.)

Finální podoba ústavy byla předložena ústavodárnému nár. shrom., byla schválena (bez účasti 54 poslanců z různých důvodů)