Ústavko poslední přednáška o federaci

Článek 112 odst. Naší ústavy Výslovně ruší ústavu z roku 1960.

Ústavní zákon o československé federaci

Preambule: Změna státní ideje.

Federace je vytvořena dohodou obou národů, s tím že mají své reprezentanty v národních radách a dohodli se v reprezentaci. Společný stát se osvědčil, nicméně je potřeba to postavit na spravedlivější základ. Citováno právo na sebeurčení národů až do oddělení (možnost a zmínění separace) – a toto právě budou Slováci vyvolávat po roce 1989. Respektujíce suverenitu každého národa s tím, že každý národ má volnost si utvářet formu státního života. Federace je nejlepší ochrana pro národní rozvoj a svébytnost. Jde o federativní stát dvou rovnoprávných a bratrských států. Obě republiky navzájem respektují svou suverenitu i suverenitu ČSSR. To vzniklo jako trojsložková federace.

Hlavy

I

Základní ustanovení

II

Rozdělení působnosti mezi federaci a republiky: Armáda, zahraniční vztahy jsou výlučně v kompetenci federace. Dále existuje mezistupeň federace a republik – v taxativně určených orgánech spravuje federace, v ostatních republiky. Dále je určena výlučná kompetence národních států (po roce 89 bude přijat kompetenční zákon, který zruší společné kompetence a vzniká tak dvojsložková federace, federace začne zeštíhlovat a začnou posilovat oba státy)

+* ČSSR se řadilo k federacím východního typu. Federace měla svoji ústavu a upravovala i postavení členských států, také obsahovala zákaz majorizace, který se uplatňoval ve sněmovně národů – horní komora národního shromáždění. 6ádné vlastní symboly, žádná hlava jednotlivých států a připouštěla se možnost vystoupení z federace (o tom se začne mluvit až 1991)

III

Postavení federálního shromáždění – zákonodárný orgán, parlament. Je bikamerální: Sněmovna lidu (200 členů, později 150) a Sněmovna Národů (150). Obě komory voleny na 4 roky, po roce 1990 se volby konaly na dva roky. Sněmovna lidu byla spíše zastoupením občanstva (2:1), národů reprezentant obou národů (parita 1:1), právě zde se uplatňuje zákaz majorizace. Pro změnu se hlasuje kuriálně, není možné, aby si Češi něco odhlasovali pochybným způsobem s několika Slováky a naopak. To je rigidita ústavy, po roce 89 se ukazuje však jako velká překážka a brzda dohody, možná jedna z technických příčin separace. Mandáty zvolených poslanců zaniknou se zánikem federace.

IV

Prezident ČSSR (název státu se nemění). Je volen parlamentem na pětileté volební období. Je odpovědný z výkonu své funkce federálnímu shromáždění, neexistuje však žádná sankce. Jmenuje vládu, ta je z výkonu své funkce odpovědná federálnímu shromáždění

V

Vláda federální – odpovědná federálnímu shromáždění, obě komory jí mohou vyslovit nedůvěru.

VI

Ústavní soud (ústavní soud byl však v tichosti zapomenut, náš první ústavní soud vznikl až 1992)