Zaklady ekologie

- 

více než 400 druhů stromů/ha (Ekvádor)  x i druhově chudé TDL (dvoukřídláčové lesy v 
Malajsii, lesy karibských ostrovů s dominancí 

Vegetační struktura TDL – liány 

- 

90 % všech lián – tropy - dáno silnou kompeticí o světlo – epifyty a liány vyřešily problém 
výstavby kmene 

- 

Jak vyšplhat na slunce? Ovíjivé stonky, úponky (mučenky, Cissus, révovité), příčepivé kořeny 
(arónovité), opěrné trny – palmy (Arecaceae – např. ratan, r. Calamus) 

- 

více lián – neotropy x vyšší stromy – JV Asie – řada konsekvencí v adaptacích živočichů… 

Vegetační struktura TDL – epifyty a hemiepifyty 

- 

epifyty – nejčastěji bromélie (JA), orchideje (všude) a kapradiny (časté v JV Asii) 

29 

- 

neškodí přímo (na rozdíl od parazitů a hemiparazitů), ale: nutrient piracy, v případě velkého 
množství epifytů a lián – zatěžují nosný strom, náchylnější k polámání (mlžné horské lesy) 

- 

hl. adaptace epifytů – na nedostatek vody a živin (bromélie – fytotelmy, šupiny pro příjem 
vody, parožnatky speciální listy bez chlorofylu – k hromadění opadu, Asplenium – zachytává 
opad díky široce rostlým listům; adaptace na dočasné sucho – viz epifytické kaktusy (JA) 

- 

Hemiepifyty – známé škrtiče – hojně r. Ficus (klíčí jako epifyt, pak spouští kořeny na zem), 
některé palmy (Arecaceae)– klíčí na zemi, šplhají nahoru, pak spojení ztrácí  

Fenologie a reprodukce rostlin TDL 

- 

chybí klimatická sezonalita – málo výrazná periodicita (občas autonomní periodicita daná 
populačními cykly druhů – viz Dipterocarpaceae – mast years – výhoda je přečíslení predátorů 
semen v čase, mezi druhy r. Shorea - niche partitioning díky rozptýlení kvetení v čase - 
snížení kompetice o opylovače