Zaklady ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
-
Jiný způsob jak odhalit rychlost diverzifikace v tropech vs mírném pásu nabízí fylogenetická
analýza. Klád na obrázku demonstruje proces diverzifikace v tropech a mírném pásu. Proces
diverzifikace v mírném pásu je intenzívnější než v tropech. Vysoká rozmanitost tropických
taxonů vyplývá z dlouhého časového vývoje jednotlivých tropických kládů (jejich dílčí
77
diverzifikace je ale ve srovnání s mírným pásem nižší) = to opět dokládá větší diverzitu
vyšších taxonů v tropech a nižších (druhů, rodů) v mírném pásmu.
-
Vysvětlení: k radiaci dochází vždy častěji v neobsazeném prostředí (viz vymírání v glaciálu a
(re)kolonizace+speciace v interglaciálu).
Existují i další gradienty diverzity?
-
Nadmořská výška– pokles diverzity s vzrůstem nadmořské výšky.
o
může být dáno jednak nízkou primární produkcí, ale i větším kolísáním klimatu
stejně jako izolací horských masivů.
-
Hloubka – trend více méně opačný k nadmořské výšce.
o
obecně je nejvíce druhů v eufotické zóně (tj. +- do 30 m) a potom druhová početnost
rychle klesá.
o
odlišné – u bentických organismů (osídlujících dna) - dosahují maximální diverzity
v hloubkách kolem 2000 – 4000 m, což je současně hloubka kontinentálních prahů
moří (maximální prediktabilita prostředí).
o
směrem hlouběji pak diverzita klesá, zřejmě v důsledku výrazné absence živin
(výjimkou jsou hlubokomořské příkopy).
Globální diverzita
-
ústředním tématem je: kolik žije na Zemi druhů a jaké jsou trendy v druhovém bohatství ?
-
popsáno cca 1,8 mil. druhů, každoročně skoro 20 000 nových (bezobratlí), cca. 2-5 obratlovců