Zaklady ekologie

79 

potravní specializace redukuje globální odhad diverzity bezobratlých na ca 
1/5, tj. 4-6mil. druhů. 

  na druhé straně se ukazuje, že hmyz nemusí nakonec být nejdiverzifikovanější 

skupinou, tou budou zřejmě hlístice (Nematoda)… 

o

  malé organismy – obecně početnější, to už víme (viz hlístice, hmyz)… 

o

  druhově nejpočetnějšími by tak logicky měly být bakterie, ale: 

   Wilson (1994): 1g půdy obsahoval po identifikací DNA ca 4-5tis. mikrobů -> 

počet druhů na Zemi by při lineární (log-log) závislosti počtu druhů na ploše 
šplhal do astronomických výšin 

  tak tomu ale není - malé druhy mají výbornou schopnost pasivní disperze,díky 

čemuž se stírají rozdíly mezi lokální, regionální a globální diverzitou. 
Všechny druhy mikrobů jsou tedy vlastně všude (jen všude nemají vhodné 
podmínky pro rozvoj).  

  V případě mikroorganismů tedy asi počet druhů nebude až tak ohromující. 
  PŘESTO:  dokonce ani u velkých druhů neznáme zdaleka všechny! (ptáci 

– až dvojnásobek!)  

Globální diverzita – historický vývoj 

- 

První fosilie (3,5mld let), asi se nejednalo o boom v radiaci druhů, jako spíše o změnu 
podmínek prostředí, které umožnilo vznik schránek, které fosilizovaly a zachovaly se tak do 
současnosti 

- 

Na začátku kambria (560mil.let) dochází ke „kambrické explozi“ a po celou další dobu (ca 
300ml.let prvohor) se jeví diverzita jako relativně stabilní. PROČ? 

- 

Možná zdůvodnění: 

o

  Artefakt 

o

   Rovnováha mezi extinkcí a speciací  

- 

5 velkých vymírání  - období mezi kambriem a tercierem. Pozoruhodná je relativní 
pravidelnost co 100mil.let 

o

  Důvody: