Ochrana_ovzduší
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Nikl – Ni
-
znečišťuje hlavně městské ovzduší,zdrojem je spalování uhlí a nafty,lokálně pak těžba a produkce niklu,jeho slitin a sloučenin , je obsažen i v cigaretovém kouři
-
Chronická expozice zejména ve výrobě vede k rakovině plic,nosních dutin i hrtan
Arsen – As
-
do ovzduší se dostává hlavně spalováním fosilních paliv s jeho vysokým obsahem,ale také u měďných dolů a kovovýrob
-
chronická otrava – kožní změny,trávící obtíže,břišní koliky,hubnutí,nervové potíže,změny krevního obrazu
Směrnice WHO pro toxické kovy
WHO řeší další čtyři toxické kovy,které ale nejsou zahrnuty v české legislativě :
chrom
mangan
platina
vanad
...další anorganické látky..
Azbest
floridy (F-)
sirovodík (H2S)
Těkavé organické látky – VOC
-
jedná se především o aromatické uhlovodíky uvolňované do ovzduší v souvislosti s automobilovou dopravou
-
mezi nejvýznamnější patří benzen a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), vyjadřované jako benzo(a)pyren
-
poškozují nervový systém,játra,imunitu,vyvolávají záněty plic,při dlouhodobém působení jsou karcinogenní
-
bezpečná koncentrace neexistuje
Dioxiny a furany
-
vyvolávají patologické změny
-
relativně dlouhá doba latence mezi expozicí a projevem symptomů
-
vystavení i relativně nízkým koncentracím může vést k rakovinnému bujení ,poškodit imunitní systém a schopnost reprodukce
-
vystavení vysokým koncentracím (při havárii)narušuje navíc mentální schopnosti ,poškozuje nervovou soustavu a kůži
Účinek znečištění ovzduší na ekosystém
základní faktory – míra poškození se odvíjí nejen od koncentrace škodlivin a doby expozice ,ale závisí také na faktorech stanoviště (dostupnost vláhy,živin) a meteorologických podmínkách
-
při ochraně ovzduší je snaha zahrnout do legislativy také opatření, jež mají chránit vegetaci a ekosystémy (viz např. také imisní limity platné v čr )
Ozon – O3
-
fotochemický smog působí i na rostliny
-
ovlivňuje chod fotosyntézy ,dýchání ,syntézu aminokyselin, metabolismu bílkovin, cukrů a tuků
-
citlivější rostliny reagují bílými nebo tmavě zbarvenými skvrnami na listech
Oxid siřičitý,oxidy dusíku – SO2,Nox
-
chronické působení plynů ničí chlorofyl
-
depozice srážkami zvyšuje kyselost půdy, což navíc mobilizuje některé toxické kovy v půdě (Pb,Cd,Hg,Al apod.)
-
výsledkem je rozsáhlé poškození lesních ekosystémů ,,kyselými dešti“
Poškození konstrukcí a staveb
-
chemické reakce s oxidy síry,ale také s ozonem
-
depozice suspendovaných částic kouře a jemného prachu
-
způsobuje povrchovou korozi,ztrátu barevnosti, zašpinění (snížení životnosti,nutnost častější údržby)
Havárie v Bhopálu (indie)
-
toxickým plynům bylo vystaveno podle odhadů 150 až 600 tisíc lidí
-
vzniklá situace vyvolala paniku ,kolaps dopravy ,řada lidí byla na útěku pošlapána
-
asi 3800 lidí zemřelo okamžitě v důsledku přímé expozice ,dalších nejméně 15 tisíc lidí později
-
desetitisíce lidí dodnes trpí poškozeným zdravím