Zkouška STAROVĚK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Aischylos
bývá považován za otce tragédie
omezil úlohu sboru zavedením druhého herce
člověk je u něho závislý na bozích
nejslavnější je jeho trilogie Oresteia, která je oslavou athénské demokracie, vítězství Athéňanů v bitvě u Salamíny oslavil v tragédii Peršané
Sofoklés
definitivně zavedl třetího herce
děj s dramatickým spádem soustřeďoval kolem jednoduché zápletky
z jeho děl vynikaly tragédie Antigona, Oidipús král, Élektra
Eurípidés
byl později považovaný za nejslavnějšího autora tragédií
ovlivnil římské a novodobé drama
jeho hrdinové jednali z vlastního popudu i na vlastní odpovědnost
velkou roli v jeho dramatech hrály ženy
vytvořil řadu velkých ženských hrdinek (tragédie Médea, Ifigenie v Aulidě, Trójanky),
komedie (kómos-veselý průvod o dionýsovských slavnostech)
je o něco mladší než tragédie
stará attická komedie přejímá náměty z mytologie, ale především z aktuálního politického života athénské obce
v komedii si větší roli uchoval na rozdíl od tragédie sbor
Aristofanés (Athény)
nejslavnější reprezentant řecké komedie
hlavním námětem Aristofanovy tvorby se stalo téma války a míru, protože působil zejména v době peloponéské války
z jeho děl lze uvést především komedie Mír (téma Níkiova míru), Jezdci (komedie zaměřená proti radikálnímu athénskému politikovi Kleóntovi), Lýsistraté (ženy odmítají plnit své manželské povinnosti, aby dosáhly ukončení války)
HISTORIOGRAFIE
dějepisectví, historie poznání „fixována“ písemnou formou
dějiny x historie
dějiny tvoří historii, slouží k poučení z minulosti do budoucnosti
historie umožňuje zkoumat současnost na základě minulosti, bez znalostí minulosti nelze pochopit přítomnost
samostatný obor lidského myšlení
nezbytná podmínka pro vznik historiografie:
uvědomění si historicity lidské existence a hláskového (alfabetického) písma -> umožňuje zachycovat myšlenky a řeč, přesnější grafická fixace uplynulých dějů
hláskové písmo se rozvíjí v řeckém prostředí v 9.-8.století BC -> postupně krystalizuje do formy monumentálního písma (které se blíží dnešní alfabetě)
předtím zachycování minulosti -> ústně
DĚJEPISECTVÍ ŘECKO
Hérodotos (z Halikarnássu) – 5.století BC
otec dějepisectví
hlavní metodou psaní jeho spisu byla „autopsie“, neboť své informace sbíral na cestách
velkou roli v jeho spise mají bohové, kteří řídí osudy lidí, byl také stoupencem athénského demokratického zřízení
řadí se na počátek přehledů dějepisných prací
kombinace (díky uspořádání) práce historického a „etnografického“ přístupu (což je jeden z klasických rysů předmoderního dějepisectví)
rozmáchlost a pestrost vyprávění, kulturně-historické, syntetizující
Thúkydidés
dějiny Peloponéské války (5.stol. BC)
dílo – monografie, líčí události této největší řecké války po jednotlivých letech (do roku 411 BC)