11. MakroEko Nezam_stnanost a inflace

ZÁKLADY EKONOMIE

3. Makroekonomie

3.3 Nezaměstnanost a inflace

NEZAMĚSTNANOST

Hodnotíme-li výkonnost národního hospodářství, pak si také klademe otázku, zda a do jaké míry je jeho vývoj zdravý.

Musíme tak brát v úvahu další makroekonomické veličiny.

Jednou z nich je nezaměstnanost.

Zdravý vývoj ekonomiky by měl vedle značného tempa hospodářského růstu znamenat i nízkou resp. přijatelnou míru nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost s sebou přináší:

1. Ekonomické ztráty

• ve formě ztráty statků a služeb, které mohly být vyprodukovány

• ve formě vyplacených dávek v nezaměstnanosti, které zatěžují státní rozpočet

1. Sociální důsledky

• v podobě poklesu životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny

• v podobě zažívání stresů, zdravotních důsledků, drogových závislostí (alkohol, drogy, hrací automaty)

• v podobě růstu kriminality a zadlužení

Čím je nezaměstnanost delší, tím jsou důsledky závažnější.

Nepříjemnou stránkou dlouhodobé nezaměstnanosti je ztráta kvalifikace a tím možnosti opětovného zaměstnání.

Velmi problematickou je nezaměstnanost mládeže.

Čím později mladí lidé začnou pracovat, tím jsou méně adaptabilní a hůře zaměstnatelní.

Nezískají potřebné pracovní návyky.

Jednou z možností, jak nezaměstnanost dělit, je na dobrovolnou a nedobrovolnou:

dobrovolná nezaměstnanost

Nezaměstnaný o pracovní místo vědomě neusiluje.

Důvodem může být i to, že tito lidé:

• jsou dostatečně ekonomicky zajištěni

• dočasně upřednostňují volný čas

• ztratili naději na další zaměstnání

Dobrovolnou nezaměstnanost ekonomické statistiky nevykazují a není považována za problém.

nedobrovolná nezaměstnanost

Nezaměstnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání nebo se připravuje na návrat či vstup do práce.

Na tomto dělení je založeno i rozdělení obyvatelstva na ekonomicky aktivní a neaktivní:

• ekonomicky aktivní - lidé, kteří mají zaměstnání nebo jsou nezaměstnaní, ale práci si aktivně HLEDAJÍ či čekají, až se budou moci po dočasném vysazení opět do zaměstnání vrátit

• ekonomicky neaktivní – lidé, kteří práci nemají, ale práci si aktivně NEHLEDAJÍ

Vývoj nezaměstnanosti měříme pomocí míry nezaměstnanosti.

Je to podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení práce usilují a jsou schopni to skutečně prokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, vyjádřený v procentech.

Aktivní úsilí o hledání zaměstnání musí nezaměstnaný prokázat činností spojenou s úřady práce – evidencí na nich.

míra nezaměstnanosti = x 100

Podle příčin vzniku rozeznáváme nezaměstnanost:

frikční

cyklickou

strukturální

FRIKČNÍ NEZAMĚSTNANOST

Vyjadřuje plynulé přecházení pracovníků z jednoho zaměstnání do druhého.

Příčiny těchto změn zaměstnání, které jsou zpravidla provázeny určitou kratší dobou nezaměstnanosti, souvisí do značné míry i s životním cyklem (ukončení školy, narození dětí, změny bydliště, úsilí zlepšit si postavení v práci apod.).