biofyzika zkouška 2

- Při RTG vyšetření je toto zvýšené riziko (např. radiačně indukované nádorové onemocnění) obecně převáženo přínosy vyšetření.

- Ionizační schopnost RTG záření může být využita v léčbě rakoviny (likvidace maligních buněk pomocí ozařování).

Ochrana před ionizujícím zářením:

• omezení doby expozice a počtu snímků na minimum

• používání filtrů a clon (pohlcení vysoce ionizujícího záření a zúžení svazku RTG záření na vyšetřovanou oblast) Pro ochranu zdravotnického personálu mají stěny baryovou omítku, dveře odstíněny olověnou deskou, zástěry a rukavice z olověné gumy, dozimetrie.

Pronikání RTG záření

• RTG záření proniká všemi látkami, ale zároveň je částečně absorbováno

• schopnost různých látek pohlcovat RTG záření v různé míře je základem diagnostického využití

• množství prošlého RTG záření závisí na protonovém čísle (Z), hustotě (r) a tloušťce (d) absorbujícího materiálu a vlnové délce (lambda) RTG záření

I0– intenzita dopadajícího RTG záření

I = I0 * e-ný*d I – intenzita prošlého RTG záření

ný – absorpční koeficient (ný=r*lambda3*Z4)

Při absorpci RTG záření se uplatňuje fotoelektrický jev (pro nižší energie RTG záření) a Comptonův rozptyl (pro vyšší energie RTG záření).

Fotoelektrický jev – foton RTG záření předá svoji energii elektronu z elektronového obalu absorbujícího materiálu, čímž dojde k jeho uvolnění. RTG foton tímto zaniká (jeho energie přejde na fotoelektron).

Comptonův rozptyl – po srážce fotonu s elektronem je elektron rozkmitán frekvencí dopadajícího fotonu a následně vysílá sekundární fotony. Závisí na energii fotonu (pro malé energie minimální).

RTG záření: využití

Skiagrafie (snímkování)

- používá rentgenového filmu, na němž po expozici vzniká latentní obraz prozářené tkáně

- uplatňují se zejména fóliové filmy, které jsou uloženy mezi zesilovacími fóliemi (RTG záření dopadající na tuto fólii vyvolává fluorescenci a významně zesiluje účinek záření na film)

- tvrdá technika (U > 100 kV) umožňuje krátké expozice, ale obraz je méně ostrý (vhodné např. pro snímkování plic)

- měkká technika (U < 45 kV) je vhodná pro snímkování měkkých tkání (např. mamografie)

Nevýhody: nelze využít ke studiu funkce orgánů (zachytí jen výsledek děje). Obraz je dvojrozměrný záznam trojrozměrného objektu.

Výhody: trvalý doklad umožňující studium i malých podrobností (rozlišovací schopnost materiálu je vysoká).

Skiaskopie (prosvěcení)

- prosvěcování pacienta RTG zářením a pozorování vzniklého obrazu na prosvěcovacím štítě (fluorescenční štít)

- použití zejména v kombinaci se zesilovačem štítového obrazu (zesílení obrazu a přenos na monitor (možné vyšetření např. přímo na operačním sále)

Nevýhody: vyšší dávka záření a menší rozlišovací schopnost ve srovnání s klasickým snímkováním.