Organizování_pro studenty

Shrnutí

2

Cíl

• vysvětlit význam organizační struktury

• popsat typy organizačních struktur

• posoudit výhody a nevýhody, vhodnost jednotlivých typů 

organizačních struktur

1. Základní pojmy

• Organizování – cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému, jejich aktivity, 

koordinaci, kontrolu tak, aby přispěly maximální měrou k dosažení stanovených cílů systému. Výsledkem 

organizování je organizační struktura.

• Organizační struktura – vnitřní formalizované, zpravidla hierarchické uspořádání celku, určení vztahů 

nadřízenosti a podřízenosti, vymezení působností, pravomocí a odpovědností – formální organizace. Základní 

dokumenty – organizační schéma, organizační řád, popisy práce.

• Neformální organizace – síť osobních a sociálních vztahů vznikajících spontánně v průběhu mezilidských 

interakcí

• Optimální rozpětí řízení – počet osob (podřízených), které je manažer schopen efektivně řídit.
• Pravomoc – právo příslušející pracovníkovi v daném pracovním postavení využívat volnosti v rozhodování, příp. 

přijímat závazky v souladu s právním řádem a v rozsahu daném zmocněním. Je dána postavením pracovníka 

v organizační struktuře, vyplývá z jeho odbornosti a oprávnění využívat i donucovacích prostředků (např. 

ekonomických sankcí)

• Odpovědnost – povinnost za něco ručit, v případě manažerů za plnění úloh příslušejících do náplně činnosti jimi 

řízených útvarů, stanovených cílů apod. 

• Působnost – okruh aktivit, pro které byla příslušným článkem řízení uložena oprávnění a povinnosti (pravomoci a 

odpovědnosti)

• Delegování – přenesení určitého přesně vymezeného rozsahu pravomoci a odpovědnosti na jinou osobu, útvar
• Centralizace – soustředění působnosti do jedněch rukou, způsob vykonávání moci, řízení, kontroly z jednoho