Organizování_pro studenty

jednotlivých útvarů. Činnost organizačních útvarů je popsána organizačním řádem, náplň pracovních míst v popisech 
práce.

• Charakter organizačních struktur je dán především jejich stupněm specializace, formalizace, centralizace, složitosti 

organizační struktury, kritérii pro vytváření útvarů, rozpětím řízení, dělbou působností.

• Stupeň složitosti závisí především na stupni dělby práce.
• Stupeň centralizace je ovlivňován soustřeďováním pravomocí ve vrcholovém managementu.
• Stupeň formalizace závisí na objemu písemných pravidel a postupů, které musí pracovníci respektovat.
• Charakter organizačních struktur je ovlivňován manažerským rozhodováním o dělbě práce, delegování pravomocí, 

seskupování prací do oddělení a rozpětí řízení.

• Rozhodování o dělbě práce závisí do určité míry na technických a ekonomických výhodách úzké specializace.
• Delegování pravomocí vytváří možnost rozhodovat bez souhlasu nadřízeného.
• Výhody jednotlivých typů organizačních struktur musí být posuzovány z hlediska celkových cílů a charakteru 

podnikatelských aktivit.

• Velikost optimálního rozpětí řízení závisí na množství a intenzitě interpersonálních vztahů.
• Snahy o vytváření plochých organizačních struktur vedou současně ke zvětšování rozpětí řízení, snižování potřeby 

manažerů na střední úrovni.

• Úlohou vrcholového vedení je zavést vhodnou organizační formu, přičemž volí z tradičních organizačních struktur: liniová, 

liniově-štábní, funkční, divizní (produkty, zákazníci, teritoria), pružná (maticová), hybridní. Mintzberg zavedl pět 
organizačních struktur (jednoduchá, strojová, profesionální, divizní, ad hoc). Za základní části organizace považuje 
strategický vrchol, operační jádro, střední linii, technickou strukturu, zaměstnance podpory + kultura organizace