2_2_1_Termika

1 

2.2. Termika  

 Termika se zabývá zkoumáním tepelných vlastností látek. Podle současných 
poznatků vědy je každá látka kteréhokoli skupenství složena z částic, a to 
molekul, atomů nebo iontů. Prostor, který látka zaujímá, není mezi těmito 
částicemi beze zbytku vyplněn. Mezi částicemi jsou vždy mezery. Hovoříme o 
nespojité (diskrétní) struktuře látky. 

Látková tělesa,která vnímáme svými smysly, se nám však jeví jako spojitá. 

Z tohoto pohledu jsme zkoumali především mechanické pohyby látkových těles, vzájemné 
působení těles apod. Ze stejného pohledu můžeme zkoumat i tepelné vlastnosti látek. 
Například můžeme měřením zjistit, že tlak plynu roste při konstantním objemu plynu v nádobě 
s rostoucí teplotou lineárně, aniž bychom se bezprostředně při zjišťování této závislosti 
zabývali strukturou plynu. Metoda, která při zkoumání tepelných vlastností látek vychází 
z popisu jevů, z měření veličin a neopírá se o žádný model částicového složení látek, se nazývá 
termodynamická metoda. Uplatňování této metody a používání zákona zachování a přeměny 
energie pro tepelné děje daly vznik vědnímu oboru – termodynamice. 

Druhou metodou, která naopak vychází z vnitřní struktury látek a jejich vlastnosti vysvětluje 
jako důsledek pohybu a vzájemného působení částic látky, je statistická metoda. Protože 
částic látky je v látkovém tělese obrovský počet, používá tato metoda poznatky z teorie 
pravděpodobnosti a matematické statistiky. Původně domněnka o diskrétní vnitřní struktuře 
látek vedla postupně k formulaci kinetické teorie stavby látek (konec 19.století) a je 
základem vědního oboru nazývaného molekulová fyzika. Z ní se postupně vyvinula 
statistická fyzika.