2_2_1_Termika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
b) Pevná látka
Velká většina pevných látek se vyznačuje pravidelným uspořádáním částic. Částice vytvářejí
krystalovou strukturu. Výjimkou jsou amorfní látky (např. sklo, vosk).
Střední vzdálenost mezi částicemi pevné látky je asi 0,2 nm až 0,3 nm. Vzájemné přitažlivé
síly mezi částicemi způsobují, že pevná látka na rozdíl od plynu vytváří těleso určitého tvaru a
objemu. Nepůsobí-li na pevné těleso vnější síly a nemění-li se teplota, zůstává tvar i objem
tělesa zachován.
Částice v pevné látce vykonávají kmitavé pohyby kolem svých rovnovážných poloh. Celková
potenciální energie soustavy částic pevného tělesa podmíněná vzájemným působením č
ástic je v absolutní hodnotě větší než celková kinetická energie kmitavých pohybů těchto
č
ástic.
c) Kapalná látka
Molekuly kapaliny nejsou tak volně pohyblivé jako je tomu u plynu. Jsou vzájem k sobě
přitahovány silovým polem sousedních molekul a současně vzájemné působení molekul
kapaliny není tak silné, aby všechny molekuly byly navzájem vázány jako je tomu u pevné
látky. Částice kapaliny se vyznačují určitou uspořádaností, ale jen na velmi krátkou vzdálenost.
Každá molekula kapaliny v silovém poli sousedních molekul kmitá kolem rovnovážné polohy,
která se s časem mění, a to tím častěji, čímže větší teplota kapaliny. Proto je kapalina tekutá,
nezachovává svůj tvar.
Absolutní hodnota celkové potenciální energie soustavy částic kapalného tělesa,
podmíněná jejich vzájemným silovým působením, je řádově srovnatelná s celkovou
kinetickou energií částic kapaliny.
Protože látka má částicovou strukturu, budeme při popisu vlastností látek používat veličiny,
které s touto strukturou souvisí. Počet částic v látkovém tělese budeme označovat písmenem
N. Hmotnost látkového tělesa m pak bude dána vztahem