2_2_1_Termika

-1. 

Dosaďme do definičního vztahu 2.2.-4 pro molární hmotnost za n ze vztahu 2.2.-1, pak za 

m

m

Nm

=

 a nakonec za mm ze vztahu 2.2.-3. Postupně dostaneme : 

u

A

r

A

m

A

m

N

M

N

N

m

N

N

N

m

n

m

M

=

=

=

=

. 

Protože součin NA.mu = 10

-3 kg.mol-1, je číselná hodnota molární hmotnosti jakékoli 

chemicky stejnorodé látky 

{ }

3

.10

r

M

M

−

=

. 

Určete molární hmotnost kyslíku

 O2. 

Molekula kyslíku je složena ze dvou atomů 

16

8 O . Přibližná hodnota relativní 

atomové hmotnosti je dána počtem nukleonů v jádře atomu, tj. Ar = 16. 
Relativní molekulová hmotnost dvouatomové molekuly kyslíku je Mr =2.Ar = 32. 
Molární hmotnost dvouatomové molekuly kyslíku tedy je M = 0,032 kg.mol

-1. 

6 

Molární objem Vm tělesa z chemicky stejnorodé látky za daných fyzikálních 
podmínek (teploty a tlaku) definujeme vztahem 

m

V

V

n

= , 

2.2.-5 

kde V je objem tělesa za daných fyzikálních podmínek a n odpovídající 

látkové množství. Jednotkou molárního objemu je 1 m

3.mol-1. 

Dvouatomový kyslík o hmotnosti 5 kg má při teplotě 0 

oC a tlaku 1.105 Pa objem 

3,54 m

3. Vypočítejte molární objem kyslíku při uvedených podmínkách. 

Dosadíme-li do vztahu 2.2.-5 za n ze vztahu 2.2.-4 dostaneme: 

.

m

V

V M

V

n

m

= =

. Po číselném dosazení:   Vm = 

3, 54.0, 032

5

 m

3.mol-1 = 22,7.10-3 

m

3.mol-1. 

Při teplotě 0 

oC a tlaku 1.105 Pa je molární objem dvouatomového kyslíku 22,7.10-3 m3.mol-1. 

KO 2.2.-2 Jak lze dokázat diskrétní strukturu látek ? 

KO 2.2.-3 Které jevy dokazují neustálý a neuspořádaný pohyb částic látky ? 

KO 2.2.-4 Čím se liší látky jednotlivých skupenství z hlediska energie částic 
látky

 ? 

KO 2.2.-5 Co určuje Avogadrova konstanta ? 

KO 2.2.-6 Jak lze jednoduše určit přibližnou hodnotu molární hmotnosti látky ?