2_2_1_Termika

9 

Stav tepelné rovnováhy je tranzitivní. Jsou-li ze tří těles A,B,C tělesa A a B ve vzájemné 
tepelné rovnováze a současně tělesa B a C ve vzájemné tepelné rovnováze, jsou také tělesa A a 
C ve vzájemné tepelné rovnováze. 

Uvedených poznatků lze využít při měření teploty. Do vzájemného styku uvedeme těleso, 
jehož teplotu měříme a těleso srovnávací – 

teploměr. Po vytvoření rovnovážného stavu je 

teplota tělesa stejná jako teplota teploměru. Přitom předpokládáme, že při vyrovnávání teplot 
tělesa a teploměru se teplota tělesa příliš nezmění, takže teploměr i po vytvoření rovnovážného 
stavu udává původní teplotu tělesa. 

K měření teploty je dále třeba sestrojit 

teplotní stupnici a stanovit jednotku teploty. K tomu 

užíváme experimentálně zjištěný poznatek, že se změnou rovnovážného stavu tělesa se mění 
veličiny popisující stav tělesa jako je objem, tlak, elektrický odpor apod. 

V denní praxi používáme k měření 

Celsiovu teplotní stupnici, která má dvě základní teploty. 

Rovnovážnému stavu vody a jejího ledu za normálního tlaku (tj. tlaku 1,01325.10

5 Pa) 

přiřazujeme dohodou teplotu 0 

oC. Podobně rovnovážnému stavu vody a její syté páry za 

normálního tlaku přiřazujeme teplotu 100 

oC. Mezi těmito teplotami je stupnice rozdělena na 

100 stejných dílků. Jeden dílek na stupnici odpovídá jednomu Celsiovu stupni. Na základě 
změny objemu kapaliny v teploměru měříme pomocí této stupnice 

Celsiovu teplotu t  

(obrázek).  

Teplotní stupnice kapalinových teploměrů jsou závislé na volbě teploměrné látky (rtuti,lihu) a 
na látce, z níž je zhotovena teploměrná baňka. Kapalinovými teploměry lze měřit teplotu jen 
v jistém teplotním intervalu. Rtuťovým teploměrem lze měřit teploty od -39