3_02_El_proud

elektrického odporu:    

T

R

R d

d

1

=

α

         3.2.-25 

Jednotkou teplotního součinitele elektrického odporu je K

-1. 

 
V předchozích  vztazích  vycházíme  z předpokladu,  že  teplotní  součinitel 

α je v uvažovaném 

intervalu teplot 

0

T

T

T

−

=

∆

 konstantní. 

Teplotní součinitel je u kovů vždy kladný (u polovodičů záporný) a jeho hodnota je u většiny 
čistých kovů při běžných teplotách blízká hodnotě: 

α  ≅ 4.10-3 K-1 ≅ 1/273  K-1,  
což je hodnota součinitele roztažnosti plynů. 
        
Analogický vztah platí i pro měrný elektrický odpor, tedy: 

ρ = ρ

0 (1+

α∆T),  

          3.2.-26 

 
Odpor  některých  kovů  (např.  cín,  olovo,  zinek,  hliník,  rtuť)  v blízkosti  absolutní  nuly  začne 
prudce  klesat  a  stává  se  téměř  nulovým.  Tento  stav  se  nazývá  supravodivost,  který  byl 
prokázán experimentálně Onnesem v roce 1911. 
 
Spojování rezistorů 

V případě  řešení  elektrických  obvodů,  ať  už  jednoduchých,  nebo  složitějších 

elektrických  sítí,  se  budeme  setkávat  se  zapojením  velkého  počtu  elektrických  součástek, 
které  budou  charakterizovány  mnoha  parametry,  přičemž  jedním  z nich  může  být  elektrický 
odpor.  Tyto  prvky  mohou  být  v obvodech  zapojeny  v mnoha  kombinacích,  avšak  vždy  lze 
tyto soustavy vyřešit postupně – pomocí souboru rezistorů zapojených vůči sobě tzv. sériově 
nebo paralelně. 
 
a) sériové zapojení rezistorů(tzv. za sebou):