3_02_El_proud
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Pokusme se vyjádřit vztah mezi elektrickým proudem ve vodiči (resp. proudovou
hustotou) a intenzitou vnějšího elektrického pole. Uvažujme pohyb mezi srážkami:
• těsně po 1. srážce má elektron rychlost v
1 = 0
• těsně před 2. srážkou má maximální rychlost v
2 = at
Podle 2. Newtonova pohybového zákona je maximální rychlost před druhou srážkou
elektronu s iontem mřížky dána:
t
v
m
a
m
e
n
F
2
=
=
=
3.2.-10
a tedy:
m
t
E
e
v
=
2
3.2.-11
Je-li driftová rychlost považována za rychlost průměrnou mezi dvěma srážkami, potom po
dosazení vztahu 3.2.-11 dostáváme:
m
t
E
e
v
v
v
d
2
2
2
1
=
+
=
3.2.-12
Elektrický proud ve vodiči je dán vztahem 3.2.-3, jehož dosazením do předchozí rovnice
3.2.-12 získáme:
E
S
m
t
e
n
S
v
e
n
I
d
2
2
=
=
3.2.-13
Potom proudová hustota:
391
E
j
m
t
e
n
2
2
=
3.2.-14
Proudová hustota a intenzita elektrického pole jsou tedy přímo úměrné veličiny:
E
j
γ
=
3.2.-15
Rovnice 3.2.-14 a 3.2.-15 vyjadřují hledanou souvislost mezi proudovou hustotou
a intenzitou elektrického pole ve vodiči. Tento vztah se nazývá Ohmův zákon
v diferenciálním tvaru.
Poznámka:Diferenciální zákony charakterizují závislosti veličin v jediném místě prostoru
nebo v jediném okamžiku, v tomto případě je to závislost průměrných veličin.
Konstanta úměrnosti
γ se nazývá měrná elektrická vodivost daného kovu (resp.