3_05_Vedeni_v_polovodicich

téměř 

konstantní. 

Obr. 

3.5.-9 

prezentuje 

voltampérovou  charakteristiku  polovodičové  diody.  Každá 
dioda  má  vlastní  voltampérovou  charakteristiku  a  svou 
hodnotu Zenerova napětí. 
 
Používají  se  též  diody  se  speciálním  druhem  chování  p-n 
přechodu.  Například  vodivost  fotodiody  je  velmi  citlivá  na 
osvětlení.  Existují  p-n  přechody,  které  emitují  světlo  (LED 
dioda).  V  komerčních  diodách  se  používá  většinou  galium 
obohacené  arsenem  a  fosforem.  Polovodič  v  LED  diodě  je 
silně dotován. Jestliže uživatel zmáčkne tlačítko na ovladači 
televizoru, vyšle LED dioda sled světelných impulzů v  

Obr. 3.5.-9 
 
infračervené  oblasti  světla,  které  kódují  informaci.  Fotodioda  v  televizoru  signál  zachytí  a 
přemění  na  proudové  pulzy.  Přechod  p-n  najdete  také  v  laserových  diodách,  které  vydávají 
vysoce koherentní světlo s vlnovou délkou v mnohem menším intervalu hodnot, než je tomu u 
LED  diod.  Používají  se  v  přehrávačích  kompaktních  disků,  v  komunikačních  systémech  s 
optickými vlákny, ve čtečkách čárových kódů, ve stomatologii apod. 

441 

Obr. 3.5.-10 Řazení vrstev polovodičů a schématické značky tranzistorů typu PNP a NPN. 

 
Rozšířené  jsou  součástky,  které  mají  více  p-n  přechodů.  Historickým  milníkem  v  rozvoji 
moderní elektroniky byl objev tranzistorového jevu v Bellových laboratořích (prosinec roku 
1947,  Nobelova  cena  v  roce  1956  objevitelům  –  Schockley,  Bardeen,  Brattain),  který  se 
využívá v součástce zvané tranzistor. Sestává se z polovodičového krystalu, jehož dvě krajní 
části mají vodivost jednoho typu, část prostřední druhého typu. Mezi jednotlivými částmi jsou 
p-n  přechody.  Podle  uspořádání  dvou  typů  polovodičů  rozlišujeme  dva  typy  tranzistoru  – 
NPN a PNP (Obr. 3.5.-10). První má uprostřed polovodič typu p, druhý typu n. Elektroda,  
která  je  připojena  ke  střední  části,  se  nazývá  báze,  ostatní  dvě  jsou  emitor  a  kolektor.  V