3_05_Vedeni_v_polovodicich

Obr. 3.5.-7 Epn je intenzita elektrického pole, která vzniká jako důsledek difúze volných 

elektronů z polovodiče typu n do polovodiče typu p a děr v opačném směru. 

440 

Jestliže přiložíme zdroj vnějšího elektromotorického napětí tak, že jeho kladný pól přivedeme 
k  části  p  a  záporný  pól  k  části  n,  snížíme  tak  kontaktní  napětí.  Zvýší  se  proto  hodnota 
difúzního proudu. Přechod je v obvodu zapojen v propustném směru.  
 
Jestliže zaměníme polaritu zdroje (část p k zápornému pólu zdroje), budou díry vtahovány do 
části  typu  p  a  volné  elektrony  do  části  typu  n.  Přiložené  elektromotorické  napětí  zvyšuje 
kontaktní napětí a difúzní proud klesne. Vnější zdroj je připojen v závěrném směru.  
 
Elektrický  odpor  p-n  přechodu  závisí  na  polaritě  vnějšího  zdroje  napětí.  Hovoříme  o 
diodovém  jevu.  Využívá  se  v  diodovém  usměrňovači  (polovodičová  dioda)  například  k 
tomu,  aby  se  střídavé  napětí  transformovalo  na  stejnosměrné  (Obr.  3.5.-8).  Základem  diody 
bývá  křemíková  nebo  germaniová  destička,  obohacená  z  jedné  strany  donorem,  ze  druhé 
akceptorem.  
 

Obr. 3.5.-8 Diodový usměrňovač v zapojení pro převod střídavého napětí na stejnosměrné. 

U  diody  pozorujeme  Zenerův  jev.  Jestliže  přiložené  napětí 
dosáhne  určitou  kritickou  hodnotu  UZ  (Zenerovo  napětí), 
začne  proud  tekoucí  diodou  prudce  růst,  přičemž  napětí 
zůstává