sbirka_uloh

energie 

elektronvolt 

eV 

1 eV = 1,60219·10

-19 J 

tlak 

bar 

b 

1 b = 10

5 Pa 

optická mohutnost 

dioptrie 

D 

1 D = 1 m

-1 

zdánlivý výkon 

voltampér 

VA 

jalový výkon 

var 

var 

9 

1.2 

MATEMATICKÉ MINIMUM, VEKTORY,  

DIFERENCIÁLNÍ POČET 

Skalární a vektorové fyzikální veličin 

Veličiny, se kterými se ve fyzice setkáme, dělíme na: 

  skalární fyzikální veličiny (skaláry)  

-  jsou  zcela  určeny  jen  číselnou  hodnotou  a  měřící  jednotkou  (patří  sem  např. 

čas t, dráha s, energie E, moment setrvačnosti J apod.) 

-   

  vektorové fyzikální veličiny (vektory)  

-  jsou  zcela  určeny  číselnou  hodnotou,  směrem,  orientací  a  měřící  jednotkou 

(patří sem např. síla F, rychlost v, moment síly M apod.) 

 
Graficky zobrazujeme vektorovou veličinu orientovanou úsečkou, jejíž délka znázorňuje velikost 
vektoru (značí se |X|), její orientace směr vektoru. Počáteční bod vektoru určuje umístění vektoru. V 
textu jsou vektorové veličiny vyznačeny tučným písmem nebo šipkou nad veličinou. 

S vektory můžeme provádět některé početní operace: 

násobení a dělení vektoru skalárem 

  sčítání a odčítání vektorů (stejného směru, různé orientace) 
  rozkládání vektoru do dvou daných (různoběžných) směrů 
  násobení vektorů (skalární a vektorové) 
 

Pravidla pro počítání s vektory: 

  Definice: 

-  Každou uspořádanou n – tici čísel (a1,a2,…..an) nazveme n – rozměrným 

vektorem. Čísla a1, a2, …. an nazveme složky vektoru. Označení      ⃗    

-  Vektor 

 ⃗⃗                     nazýváme nulový vektor. 

Pro počítání s n - rozměrnými vektory