Statistika - intervalový odhad, Bayesovská statistika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Intervalový odhad parametru rozdělení
Bodový odhad nám neřekne, jak moc přesný náš odhad je - intervalový odhad ano – řekne nám s jakou spolehlivostí/pravděpodobností náš odhad leží v daném intervalu
Oboustranný (1 − α)100% interval spolehlivosti pro parametr θ je interval
= pravděpodobnost, že skutečná hodnota parametru leží mezi dolní a horní hranicí intervalu je (1 – α)
Jednostranný (1 − α)100% dolní interval spolehlivosti pro parametr θ je (zdola omezený interval) interval
Pravděpodobnost, že skutečná hodnota parametru je větší než dolní hranice intervalu je (1 − α)
Jednostranný (1 − α)100% horní interval spolehlivosti pro parametr θ je (shora omezený interval) interval
Pravděpodobnost, že skutečná hodnota parametru je menší než horní hranice intervalu je (1 − α)
3. Bayesovská statistika. Maximálně věrohodný odhad. Ilustrujte použití na příkladu.
= dvě metody nalezení bodového odhadu
Maximálně věrohodný odhad
Vždy před použitím musíme specifikovat typ rozdělení, ze kterého data pocházejí
Rozdělení závisí na neznámém parametru θ
Hustota rozdělení/pravděpodobnostní funkce – g (x|θ)
Sdružená hustota f (x|θ) je dána součinem všech marginálních hustot/pravděpodobnostních funkcí) g náhodných veličin Xi
Hledáme takovou hodnotu parametru θ, která maximalizuje hustotu f pro naše data
Na hustotu f se díváme jako na funkci proměnné θ -> věrohodnostní funkce L(θ)
Hledáme θ̂, které maximalizuje věrohodnostní funkci
Myšlenka testu - jestliže má realizace náhodného výběru při hodnotě parametru θ1 větší pravděpodobnost než při parametru θ2, pak uvažujeme že volba prvního parametru je vhodnější.
Místo věrohodnostní funkce se často maximalizuje její přirozený logaritmus -> logaritmicko-věrohodnostní funkce
Bayesovská statistika
Klasická statistika – z náhodného výběru veličiny X odhadujeme hodnotu parametru θ
Bayesovská statistika – parametr θ považujeme na náhodnou veličinu Θ. Na základě předchozí (apriorní) informace/zkušenosti odhadujeme aposteriorní podmíněnou hustotu veličiny Θ (hustota po realizaci X) – odhadujeme pomocí Bayesovy věty
Podmínkou je, že podmíněné rozdělení veličiny X považujeme za známé
1. Zvolíme apriorní pravděpodobnostní funkci/hustotu p(θ) odhadovaných parametrů (na základě našeho očekávání)
2. Musíme znát sdruženou pravděpodobností funkci/hustotu dat pro danou hodnotu parametru - f(x|θ)
3. Pomocí Bayesovy věty přepočítáme podmíněné rozdělení neznámých parametrů za podmínky napozorovaných dat -> aposteriorní rozdělení
Aposteriorní rozdělení je zpřesněním počátečního očekávání na základě napozorovaných dat
Konkrétní hodnoty odhadu můžeme použít ty které maximalizují aposteriorní rozdělení