PŘEDNÁŠKY mezinárodní instituce Marková

Intervence na udržení kurzů národních měn k ECU

• intervence, které měly přispět ke stabilizaci kurzů národních měn k ECU

• intervence měly probíhat při dosažení kritické hodnoty tzv. ukazatele divergence

• ukazatel divergence je poměr skutečné procentní odchylky denního kurzu národní měny k ECU od středního kurzu k ECU a maximální procentní odchylky denního kurzu k ECU od středního kurzu k ECU

• ukazatel divergence mohl dosáhnout hodnoty v rozmezí +-100 % a to v případě, kdy se denní kurz k ECU odchýlil od středního kurzu k ECU o celé povolené rozpětí

• maximální hranice bylo dosaženo v případě, že ukazatel divergence dosáhl hodnoty +- 75 % - tzv. kritická hodnota ukazatele divergence

• kurzový mechanismus nezávazný=> intervence nebyly povinné

Úvěrový mechanismus EMS

1. mechanismus velmi krátkodobé finanční pomoci 1979

• úvěrové linky, které si mezi sebou otevíraly CB k provádění marginálních operací (od roku 1987 i mezimarginálních) splatnost 45 dní

• zřízen kvůli poskytování potřebných zdrojů k intervencím

1. mechanismus krátkodobé finanční podpory 1970

• = čerpání zdrojů k řešení problémů platební bilance

• dlužnická a věřitelská kvóta- splatnost 3 měsíce (financování deficitů platebních bilancí)

1. mechanismus střednědobé finanční pomoci 1971

• řešení vážnějších problémů platební bilance- splatnost 2-5 let

• úlohy tyto operace koordinovat se ujal již zmíněný Evropský fond měnové spolupráce (FECOM)

• některé země mají širší oscilační pásmo +-6% Itálie, VB, ŠPA, PORT => neplatí jednotná pravidla pro všechny země

• pro některé stabilní země pásmo příliš široké a nekonzistentní s kurzovou stabilitou, ale byly i země pro které pásmo příliš úzké (ekonomicky slabé země= požadují širší pásmo, aby mohly využívat kurz jako nástroj měnové politiky)

• že stejné podmínky pro jednotlivé země nemusí být pro všechny stejně výhodné se ukazuje počátkem 90. let= krize EMS (příčina antiinflační politika Bundesbanky prováděné po sjednocení Německa v roce 1989= plynuly výdaje do chudší části => tlak na růst inflace v Německu=> Bundesbanka zvyšuje úrokové sazby => příliv kapitálu do Německa z ostatních zemí, země musely také zvyšovat úrokové sazby => příčina sporu VB, FRA, Něm)

• jednou z příčin krize je ratifikační proces k Maastrichtským dohodám, který začal tak, že Dánsko se odmítlo připojit k dohodám

• problémem byla i emise ECU (závislá na dolaru a zlatě), marka a dolar (vztah)- pohyb měn nemusel korespondovat s potřebami ostatních zemí

Zhodnocení EMS

• Evropský měnový systém byl přínosem, ale nepodařilo se mu vymanit z vlivu dolaru, v rámci kurzového mechanismu byly asi 2/3 intervencí prováděny v USD

• do kurzového mechanismu se nezapojily všechny členské země, mezi zeměmi byly spory ohledně oscilačního pásma

• EMS přispěl k prohloubení měnové stability důležité pro ekonomickou spolupráci, došlo ke snížení průměrné míry inflace

• 1992 propukla uvnitř EMS měnová krize – politické příčiny: problémy s ratifikací Smlouvy o EU (probíhající referendum k Maastrichtské dohodě); ekonomické příčiny: souvisely s měnovou politikou Bundesbanky, která prosazovala antiinflační politiku, stanovila vysoké úrokové sazby, což vedlo k odlivu kapitálu z ostatních zemí, země se musely bránit zejména mohutnými intervencemi centrální bank, díky kterým se podařilo měnovou krizi překonat

• Devalvace Libry (VB vystoupila), devalvace itálie, portugalsko, španělsko…

• v srpnu 1993 EMS podroben další zkoušce v podobě spekulativního útoku na slabší měny, důsledkem měnové krize došlo k rozšíření oscilačního pásma na +- 15 % (původní úzké pásmo +- 2,25)