PŘEDNÁŠKY mezinárodní instituce Marková

1. etapa: 1. 7. 1990 – 31. 12. 1993 (konec dohodnut na Summitu 10/1990)

2. etapa: 1. 1. 1994 – 31. 12. 1998

3. etapa: 1. 1. 1999 –

První etapa

• koordinace hospodářských a měnových politik

• jednotná pravidla pro účast v ERM

• reforma strukturálního fondu

• zdvojnásobení rozpočtových zdrojů

• vymezení pravomocí orgánů ES

• vstupní podmínky:

  • průměrná míra inflace -5 % (Špa, IT, VB- 5-10%; PORT, Řec nad 10%)

  • podíl deficitu na HDP -4 % (BEL, NIZ, PORT, 5-10%, IT na hranici 10%, ŘEC nad 10%)

  • tempo hospodářského růstu neklesne pod 3%

  • nezaměstnanost 9%

• vstup naplánován na 1. 7. 1990, konec stanoven na 31. 12. 1993 za předpokladu, že dojde k vytvoření jednotného vnitřního trhu a bude ratifikována nová smlouva o EU (1. 11.1993 vešla v platnost Smlouva o EU – Maastrichtská dohoda)

• většina opatření byla splněna, a tak jednotný vnitřní trh začal fungovat

• 7. 2. 1992 v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii, v platnost vchází až 1. 11. 1993 – díky ní dochází ke změnám v oblasti primárního práva, které měly značný dopad na druhou a třetí etapu realizace EHMU, označení ES nahrazeno EU

• podepsáním Smlouvy o Evropské unii se EHMU stává součástí nadnárodního I. pilíře trojpilířové struktury EU

Maastrichtská dohoda (1993)

• společná zahraniční a vnitřní bezpečnostní politika, spolupráce v oblasti soudnictví a vnitřních věcí

• platnost k 1.11.1993, potvrdila ukončení 1. etapy

• zahájení 2. etapy 1.1.1994 (ukončení stanoveno 1.1.1997 nebo 1.1.1999 podle zemí, které splnily maastrichtská kritéria) => vstup do 3. etapy vázán na splnění kritérií

• průběh ratifikace – 7.2.1992 VB si vyjednala maastrichtskou neúčastnickou doložku

• 20.9.1992 Francie schválena referendem

• dohoda přijata, ale koncem roku 1992 v Edinburgu summit se závěrem, že veřejnost je málo informována o výhodách, které jim vstup do jednotné měnové unie přinese – Dánsko si dojednalo Neúčastnickou doložku (nemusí se podílet na vytváření Měnové unie ani v případě splnění Maastrichtských kritérií – jako VB)

EVROPSKÝ MĚNOVÝ INSTITUT (1994)

Druhá etapa

• 1.1.1994- 31.12.1998

• nová organizace

• organizační předchůdce Evropské centrální banky, která ho ve třetí etapě vystřídala

• složité diskuse o sídle – kde sídlí institut, bude sídlit Evropská centrální banka; jediným kritériem bylo „ne Brusel“; nakonec Frankfurt

• vedení instituce – spor Francie X Německo, nakonec prezidentem Belgičan

• úkoly institutu:

  • připravit podmínky pro zavedení jednotné měnové politiky tak, aby mohla být realizována od prvního dne zahájení fungování měnové unie, od prvního dne vstupu států do Unie (neměl ji provádět! – ta byla v pravomoci členských zemí)

• koordinace měnové politiky s cílem posílit cenovou stabilitu

  • dohlížet nad dodržováním závazků vyplývajících ze Smlouvy o EU

  • zesílit spolupráci národních CB

  • příprava výroby a distribuce nových bankovek a mincí

  • dohlížet nad fungování EMS

  • vykonávat poradenskou činnost pro CB, vlády

  • spravovat část devizových rezerv CB členských zemí EU

  • sledovat plnění maastrichtských kritérií – nutné provést zásahy do legislativy v některých zemích – banky byly příliš závislé na vládách; Lucembursko nemělo svou CB (funkci plnila Belgická CB)