Strategické rozhodování v politice

nepředpokládáme, na ně dostatečně rychle reagovat 

-  dominoval v západní společnosti a někdy se o něm hovoří jako o statickém přístupu  

dialekticko-kritická metodologie 

-  možnost systémových změn jako reakce na změnu vnějších a vnitřních podmínek 
-  vývoj se chápe jako jednota evolučních a revolučních změn 
-  revoluční, zásadní kvalitativní změny  jsou spojovány  s tzv. antagonistickými rozpory 

systémů, které končí kolapsem systému, nebo se synergickými efekty, se vzájemnými 
vlivy subsystémů, vedoucími k pozitivním kvalitativním  změnám systému 

-  druhá alternativa – využití synergických efektů nebyla nikdy dostatečně propracovaná 
-  přeceňování  možnosti  kvalitativní  změny  a  podcenění  stabilizačních  faktorů  či 

možnosti evolučního vývoje 

-  typický zejména pro radikální socialismus  

teorie chaosu 

-  zabývá se systémy nacházejícími se ve stavu neurčitosti 
-  je přehodnocením „statického přístupu“ typického pro empiricko-analytickou školu, je 

ale i přehodnocením kriticko-dialektického přístupu, který chaos interpretuje jen jako 
přechod mezi dvěma stabilními stavy 

-  kombinuje některé principy výše uvedených dvou škol 
-  spojena s analýzou tzv. nelineárních systémů 
-  nelineární systémy se vyznačuji několika znaky:  

  výstupy nejsou proporcionální vstupům  
  celek není stejný jako jeho části nebo dokonce není odvoditelný z částí  

  není evidentní, co je příčinou a co je následkem.  

Klasifikace systémů 

-  systémy můžeme klasifikovat podle řady parametrů: 

  statické nebo dynamické, 

  deterministické nebo stochastické, 

  uzavřené nebo otevřené,