3. Aplikované trestní právo

§ 146 Řízení před orgánem, proti jehož usnesení stížnost směřuje: „Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení. Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce.“

• centralizovaný devolutivní účinek pak nastává u dovolání a stížnosti pro porušení zákona, o kterých vždy rozhoduje Nejvyšší soud ČR

1. suspenzivní

• odkladný účinek, způsobuje odklad výkonu rozhodnutí, které opr. prostředek napadá

• odvolání, stížnost jen v případech stanovených zákonem (§ 141 odst. 4), odpor, u mimořádných se o odkladném účinku rozhoduje

Druhy opravných prostředků

Opravnými prostředky řádnými lze napadnout rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci.

Stížnost (§ 141 a násl.)

• směřuje proti usnesení (všem usnesením vydaným policejním orgánem a těm usnesením, které vydal státní zástupce a soud, jsou-li vydána v prvním stupni a zákon podání stížnosti připouští, např. usnesení o zastavení trestního stíhání nebo pořádkové pokutě)

• lze podat do 3 dnů od oznámení usnesení

• má odkladný účinek jen pokud tak stanoví zákon

• stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, a to:

  • pro nesprávnost některého výroku (nikoli však pro nesprávnost odůvodnění)

  • pro vady řízení, které vydání usnesení předcházely, pokud by mohly způsobit nesprávnost některého výroku

• soud rozhodne autoremedurou nebo předloží věc nadřízenému orgánu, který ji zamítne bez přezkoumávání, po přezkoumání anebo zruší napadené usnesení

Odvolání (§ 245 a násl.)

• směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, a to pro nesprávnost výroku, který se obžalovaného přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině

• podává se u soudu, proti jehož rozsudku směřuje

• lze podat do 8 dnů od momentu doručení opisu rozsudku

• má vždy odkladný účinek

Rozsudek může odvoláním napadnout:

1. státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, ve prospěch i neprospěch obžalovaného, poškozeného i zúčastněné osoby

2. obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny,

• též jeho příbuzní v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh, OSPOD (ten i proti jeho vůli), zákonný zástupce a obhájce vlastním jménem ve prospěch obžalovaného – to znamená, že jej mohou podat i vedle už podaného obžalovaným

1. zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci nebo zabrání části majetku,

2. poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.