3. Aplikované trestní právo

• odsouzení je evidováno v rejstříku trestů, což ztěžuje odsouzenému jeho reintegraci do společnosti, jeho osobní a pracovní život

• v důsledku vzniká právní fikce neodsouzení = na pachatele se hledí jako by nebyl odsouzen

K zahlazení odsouzení může dojít:

1. Přímo ze zákona (ex lege)

   1. vykonáním některých druhů trestů – obecně prospěšné práce, zákaz činnosti a peněžitý trest

   2. osvědčením se odsouzeného ve zkušební době – podmíněné odsouzení (s dohledem) či podmíněné upuštění od potrestání s dohledem

   3. nabytím právní moci rozsudku při upuštění od trestání

2. Rozhodnutím prezidenta republiky v rámci individuální či hromadné milosti (rehabilitační rozhodnutí)

3. Rozhodnutím soudu o zahlazení odsouzení

V případě zahlazení na základě rozhodnutí soudu je potřeba splnit následující podmínky:

• uložený trest byl vykonán zcela, nebo byl jeho výkon prominut či promlčen

• odsouzený poté vedl řádný život nepřetržitě po dobu stanovenou v zákoně (od 1 do 15 let dle druhu a délky sankce)

• poznámka – lze zahladit i před takto stanovenou dobou, pokud odsouzený prokázal svým velmi dobrým chováním, že se napravil (na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn za něj nabídnout záruku za dovršení jeho nápravy)

• odsouzení se zahlazuje jako celek  nelze zahladit, pokud nebylo vykonáno společně

• s trestem uložené ochranné opatření anebo neuběhla doba potřebná pro zahlazení jiného společně uloženého trestu (tj. doba delší než stanovená u trestu, o jehož zahlazení nám jde).

• po zahlazení odsuzující rozsudek dál právně existuje, lze provádět výkon jeho výroků ohledně náhrady škody, ochranných opatření, užívat proti němu mimořádné opravné prostředky apod.

• v důsledku fikce neodsouzení však zanikají důsledky plynoucí z právní skutečnosti odsouzení pachatele – jde o důsledky trestněprávní (recidiva), ale i v jiných odvětvích (bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona).

Výpis z rejstříku trestů

• zahlazené odsouzení zde vykazováno není

Opis z rejstříku trestů

• zahlazené odsouzení v něm vykazováno stále je

• vydává se za účelem trestního řízení orgánům činným v trestním řízení, ministerstvu spravedlnosti a jiným osobám, stanoví-li to zvláštní zákon

Ochranná opatření

Ochrannými opatřeními jsou trestněprávní sankce ukládané:

• pachatelům TČ

• osobám, které spáchaly čin jinak trestný

• ostatním osobám

Společné znaky ochranných opatření a trestů

• představují právní následek TČ

• jde o opatření státního donucení, mohou je tedy ukládat pouze soudy

• jsou vymahatelná státní mocí

• jsou ukládána pouze na základě zákona (zásada nulla poena sine lege, není trestu bez zákona)

• při ukládání je třeba respektovat princip přiměřenosti a subsidiarity (§ 39 odst. 1, 2)

Odlišné znaky ochranných opatření trestů