3. Aplikované trestní právo

Rozsudek mohou napadnout také osoby se samostatnými obhajovacími právy, tedy příbuzní v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh (a také zákonný zástupce a obhájce).

Odvolání se podává pro nesprávnost výroků rozsudku, tzn. v případě vad skutkových i právních (hmotně i procesně), proto, že výrok nebyl učiněn nebo pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku.

• odvolacím soudem je nadřízený krajský soud, ten zamítne odvolání z formálních důvodů (pozdě, nesplňující náležitosti odvolání), přezkoumá ho a pak zamítne, přeruší trestní stíhání, zamítne ho pro nedůvodnost nebo zruší napadený rozsudek

Odpor (§ 314g)

• směřuje proti trestnímu příkazu

• jedná se o sui generis opravný prostředek (po jeho podání nenastává opravné řízení, neboť jediným účinkem podání odporu je zrušení trestního příkazu a nařízení hlavního líčení)

• lze podat do 8 dnů od doručení tr. příkazu u soudu, který příkaz vydal

Mimořádnými opravnými prostředky je možno napadnout již pravomocné rozhodnutí.

Dovolání (§ 265a a násl.)

Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé se rozumí:

1. rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

2. rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

3. usnesení o zastavení trestního stíhání,

4. usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

5. usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

6. usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

7. usnesení o schválení narovnání, nebo

8. rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).

Lze podat jen z důvodů, které stanoví zákon (právní vady nebo uložení trestu odnětí svobody na doživotí) do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí soudu 2. stupně ve věci samé.

• podává ho nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce nebo obviněný (prostřednictvím svého obhájce)

• rozhoduje o něm Nejvyšší soud ČR, ten buď usnesením odvolání odmítne (z formálních důvodů, nebo protože je neopodstatněné) či zamítne (není-li důvodné), usnesením napadené rozhodnutí zruší nebo výjimečně sám ve věci rozhodne rozsudkem (fakultativní postup)

Stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl.)

• směřuje proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce

• podává ho výlučně ministr spravedlnosti u Nejvyššího soudu ČR, a to výslovně ve prospěch/neprospěch obviněného

• lhůta pro podání není zákonem stanovena

• Nejvyšší soud následně rozhodne tak, že:

  • stížnost pro porušení zákona zamítne (není přípustná, důvodná)

  • vysloví rozsudkem, že byl porušen zákon v neprospěch obviněného a zruší napadené rozhodnutí či jeho část

  • vysloví rozsudkem, že byl porušen zákon ve prospěch obviněného (tzv. akademický výrok)

  • vysloví rozsudkem, že chybí nějaký výrok a nařídí zjednat nápravu

  • pokud je to možné, tak i sám ve věci rozhodne