C4_ObcanskeVybaveni_20061206

C.4.2.2 Předchozí pojetí občanského vybavení v České republice  Zařízení občanského vybavení byla členěna z různých hledisek: věkové struktury obyvatel 
(školy / domovy důchodců), charakteru užívání (zařízení s vázanou / volnou docházkou – 
školy / maloobchodní prodejny), náročnosti na pozemky (zařízení areálová – školy, 
tělovýchovné areály, nemocnice / zařízení v objektech – nevýrobní služby), náročnosti na 
investiční prostředky a provoz (nemocnice / opravna obuvi), druhu činnosti, charakteru 
časového vymezení provozu (denní / sezónní), závislosti na úhradě za poskytované služby 
(služby placené / služby bezplatné) atd. 
Z uvedených hledisek členění byly pro potřeby územního plánování nejdůležitější: členění dle 
charakteru umístění (v území, v sídlech a jejich částech) a členění podle druhů činností. 
Zařízení občanského vybavení byla proto zařazena do skupin zejména dle charakteru 
umístění,  četnosti výskytu a používání zařízení, míry závislosti na bydlení a dalších 
činnostech, na demografické a sociální skladbě obyvatel. Podle těchto kriterií byla zařízení 
členěna na: základní (vázaná zejména na bydliště), vyšší a nadměstská (s vazbou na bydlení, 
koncentraci a hustotu obyvatel bydlících, ale i přítomných) a specifická, (navrhovaná 
a situovaná s ohledem na zvláštní podmínky přírodní, územně technické, regionální aj.). 
Zatím co u základního občanského vybavení, využívaného obyvateli nejčastěji, byl kladen 
důraz na jeho nerušenou dostupnost a krátké docházkové vzdálenosti (mateřské a základní 
školy, prodejny základních potravin atd.), u vyššího, celoměstského a nadměstského vybavení 
bylo sledováno účelné soustřeďování pro dosažení optimálních investičních i provozně-
ekonomických podmínek (obvodní zdravotnická střediska, divadla, parky kultury a oddechu, 
sportovní stadiony atd.). Specifická zařízení vycházela zejména z podmínek přírodních 
(zařízení pro zimní rekreaci, vleky, stanice horské služby, lázeňské léčebny, ozdravovny atd.). 
Podle uvedených kriterií nebyla do nomenklatury občanského vybavení v té době zařazena 
zařízení vědy a výzkumu (vyžadující atypická řešení a individuální přístup), zařízení 
ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra (z důvodů utajení) a zařízení církví (určená 
v té době k dožití). Dále nebyla do nomenklatury zahrnována mobilní zařízení (pojízdné 
prodejny, botely, pojízdná zařízení služeb – např.čistírny peří, broušení nožů a nůžek atd.) 
a dále zařízení, situovaná v dlouhodobých provizoriích (prodejní stánky). 
Pro navrhování, tj. situování a dimenzování kapacit zařízení občanského vybavení byla 
vytvořena řada ukazatelů. 
Předpokladem navrhování bylo stanovení diferencujících a limitujících faktorů, ovlivňujících 
výpočet plošných (objemových) potřeb kapacit občanského vybavení (velikost sídla, funkce 
sídla v hierarchii osídlení, vliv specializované funkce sídla, vliv specifického vybavení sídla, 
demografická a sociální struktura obyvatel, přechodně  přítomné obyvatelstvo, charakter 
urbanistické struktury a další). 
Ukazatele udávaly mj. jednoznačně druhy zařízení pro jednotlivé typy sídel (vycházející 
z velikosti a významu sídla), výpočet udával celkové potřeby občanského vybavení 
v plošných ukazatelích a určoval potřebu pracovních míst v těchto zařízeních, určeny byly