M04 Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí

Tab. 2.8 Technologické přestávky pro odbedňování podle DIN 1045 

Nenosné bočnice trámů 

a bednění stěn a sloupů 

Bednění stropní 

desky 

Podpěry trámů, průvlaků 

a desek o velikém rozpětí 

Cement 

dny 

dny 

dny 

CEM II 32,5 

4 

10 

28 

CEM I 32,5 

3 

8 

20 

CEM I 32,5 R 

CEM I 42,5 

2 

5 

10 

CEM I 42,5 R 

CEM I 52,5 

1 

3 

6 

Betonové a železobetonové konstrukce 

- 26 - (46) 

2.4 

Vyztužovací procesy 

Výsledkem těchto procesů je výroba ocelové výztuže požadované délky a tvaru 
a  její  uložení  do  správné  polohy  v bednění.  Poloha  výztuže  v bednění  je  dána 
výkresem  výztuže.  Pro  zlepšení  soudržnosti  výztuže  s betonem  se  povrch 
výztuže  vhodně tvaruje (žebírková ocel)  a  na koncích prutů se  vytvářejí  háky. 
K  vyztužování  se  používají  rovné  i  ohýbané  ocelové  pruty.  Tvar  prutu  je 
shodný  s průběhem  tahových  trajektorií  v konstrukci.  Přímé  podélné  pruty 
přejímají  tah  od  ohybového  momentu  a  ohyby  prutů  spolu  s třmínky  kryjí 
hlavní  tah  (smyk).  Vhodné  zjednodušení  tvaru  výztužných  prutů  proti 
křivočarému  průběhu  tahových  trajektorií  nemá  vliv  na  únosnost 
železobetonové  konstrukce.  Mimo  hlavní  nosnou  výztuž  se  používá  také 
rozdělovací  výztuž  a  třmínky.  Jednotlivé  výztužné pruty  (nosná  a  rozdělovací 
výztuž, třmínky) se spojují do výztužného koše - kostry tak, aby byla zajištěna 
správná  poloha  nosné  výztuže  v konstrukci.  V případě  potřeby  se  jednotlivé 
pruty prodlužují přesahem, svařováním nebo speciálními spojovacími prvky.