Zpracované otázky - CHEMIJE

Aktivační a na ni navazující dosazovací nádrž jsou provozovány převážně jako kontinuálně protékané jednotky, při čemž aktivační nádrž je průběžně aerována. Stavebním zjednodušením aktivace je realizace všech procesů v jednom prostoru (nádrži) s návazností časových úseků: aerace při současném napouštění nádrže odpadní vodou (s případným následným mícháním bez aerace pro vytvoření anoxických podmínek) - usazení biologického kalu - odčerpání vyčištěné vody, příp. i části aktivovaného kalu. Uvedený typ aktivace s přerušovaným provozem (sequencing batch reactor, SBR) vyžaduje ovšem paralelní provoz více nádrží v nichž se jednotlivé procesy střídají, tak aby byl zajištěn kontinuální příjem přiváděné odpadní vody.

56. Aktivovaný kal – koncentrace, sedimentační vlastnosti, bytnění

Koncentrace a sedimentace

Významnou vlastností aktivovaného kalu je vedle jeho biochemické aktivity i jeho sedimentační schopnost, která je kvantifikována hodnotou kalového indexu KI (ml.g-1): $KI = \frac{V_{k}}{X}$

kde Vk je objem (ml) aktivovaného kalu, který se usadí z I litru aktivační směsi po půlhodinové sedimentaci v lmhoffově kuželi (nádoba tvaru kužele), X je koncentrace kalové sušiny aktivační směsi (g.dm-3). Vztah mezi kalovým indexem a rychlostí sedimentace kalu (v), kterou se rozumí rychlost poklesu rozhraní mezi kalovou suspenzí a čirou vodou nad ní, je zřejmý z tabulky.

Hodnota kalového indexu je určena strukturou vloček kalu. Podle jeho velikosti se rozlišuje aktivovaný kal.

Bytnění

Příčinou zhoršených sedimentačních vlastností kalu (bytnění) je většinou přítomnost vláknitých organizmů, kterými bývají vločky protkány a stávají se lehkými. Často dochází k bytnění kalu při čištění odpadních vod s vysokým obsahem sacharidů, jako je tomu u odpadních vod z potravinářského průmyslu - konzervárny, pivovary, mlékárny aj.

Opatření pro potlačení bytnění kalu

1. Selekce organizmů. Tato metoda vychází z rozdílné závislosti rychlosti mstu organizmů (μ - specifická růstová rychlost) na koncentraci substrátu (S).

Křivka A zobrazuje tuto závislost pro vláknité a křivka B pro nevláknité organizmy. V aktivaci, která je provozována při nízké koncentraci substrátu SI (směšovací), jsou vhodnější podmínky pro růst organizmů vláknitých. U aktivace s postupným tokem je na začátku aktivace po smísení odpadní vody s aktivovaným kalem vysoká koncentrace substrátu (S2), při níž převažuje rychlost růstu nevláknitých organizmů. Teprve podél aktivační nádrže koncentrace substrátu klesá, což dává možnost růstu vláknitých organizmů. Poněvadž však je hmotnostní množství substrátu v těchto místech aktivace malé, nemůže dojít k jejich rozmnožení.

Z výše uvedených důvodů je pro čištění odpadních vod majících tendenci k tvorbě zbytnělého kalu vhodnější aktivace s postupným tokem než aktivace směšovací. V řadě případů se osvědčila aktivace selektorová se 4 sekcemi, bytnění kalu potlačuje i anoxický a anaerobní selektor, zařazované z důvodu odstranění nutričních prvků