Geodezie (2) - Geodetické základy

2) Koncové body zvolené měřické přímky signalizujeme svislými výtyčkami ve 

stojáncích. 

3) Pracovník s dvojitým pentagonálním hranolem jde podél měřické přímky až do 

blízkosti paty kolmice na podrobný bod (např. roh budovy viz obr. 7.5). 
 

Obr. 7.5 

72

Nejdříve se zařadí pomocí dvojitého pentagonu do přímky (obrazy výtyček na obou 
koncích měřické přímky musí být v zorném poli dvojitého pentagonu osově nad 
sebou). Podrobný bod (např. hrana domu) musí být v zákrytu nad zorným polem. 
V případě, že podrobný bod netvoří hrana domu či sloup nebo lampa, ale např. 
dešťová vpusť, je třeba, aby pracovník držel nad takovýmto bodem ve svislici 
výtyčku, na kterou provedeme určení paty kolmice. 

4) Patu kolmice označíme měřickou jehlou (na betonu či živici křídou). Jehlu 

nezapichujeme svisle, ale vždy tak, aby směřovala od směru kolmice. Pro následné 
měření platí její průnik s terénem a její nesvislost slouží k orientaci, je-li kolmice 
vlevo nebo vpravo od měřické přímky. Je to potřeba především tam, kde je veliké 
seskupení pat kolmic. 

5)  Dva pracovníci provedou staničení všech pat kolmic na měřické přímce. Pásmo má 

počátek na výše položeném bodu měřické přímky a staničí se průběžně. Všechny 
délky se měří vodorovně v metrech s přesností na centimetry. Staničení se zakončí na 
koncovém bodě  měřické přímky. Vedoucí skupiny naměřené staničení zapisuje do 
polního náčrtu (viz obr. 7.5). Na počátku měřické přímky udělá šipku a konečné 
staničení dvakrát podtrhne. Hodnoty jednotlivých staničení se vpisují na opačnou 
stranu, než kam směřuje kolmice. 

6) Stejně jako staničení se změří délky všech kolmic. Do polního náčrtu se kolmice 

naznačují tečkováním, které se uprostřed přeruší a napíše se tam délka kolmice. 

7) Závěrem se zaměří konstrukční a kontrolní oměrné míry (viz obr. 7.6). 
  

Obr. 7.6       

     Oměrné míry se provádí především u budov či jednoznačně identifikovatelných 

hranic pozemků (např. ploty, zídky). Měří se pásmem v metrech s přesností na centimetry 
a zapíší se do polního náčrtu. Pro snazší orientaci je vhodné před a za oměrnou mírou 
udělat krátké vodorovné čárky tzv. křidélka. Rozdíl mezi kontrolními a konstrukčními 
oměrnými měřeními spočívá v tom, že u kontrolních měr se jedná o nadbytečné měření 
sloužící ke kontrole zaměření a vynesení podrobných bodů. Konstrukční oměrné míry