Geodezie (2) - Geodetické základy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
podrobných bodů vzhledem ke spojnici dvou bodů polohového bodového pole. Tato spojnice
se nazývá měřická přímka. Souřadnici x na měřické přímce říkáme staničení a souřadnici y
kolmice.
V
zaměřovaném prostoru je zpravidla více měřických přímek. Mezi nimi musí
existovat geometrický vztah. Tvoří měřickou síť v jednotném systému buď místním nebo
státním (S – JTSK). Lokální pravoúhlé souřadnice jednotlivých měřických přímek tak lze
převést do jednotné matematické soustavy.
Výhodou této metody je možnost podrobného měření polohopisu za použití
jednoduchých a relativně velmi laciných pomůcek (dvojitý pentagonální hranol, ocelové
pásmo, stojánky na výtyčky s výtyčkami, olovnice a sada měřických jehel). Jednoduché je i
vlastní měření, zápis naměřených hodnot, kontrola výsledku i snadné zobrazení podrobných
bodů.
Nevýhodou metody je nutnost měření v rovinatém, přehledném, nezarostlém terénu
s malou dopravní frekvencí. Délka měřických přímek by neměla přesáhnout 500 m a délky
kolmic 30 m, výjimečně 50 m.
V
současné době, kdy většina geodetů vlastní totální stanici, se tato metoda využívá
ojediněle. Poslední větší měření touto metodou bylo prováděno v 60tých letech minulého
století.
Vlastnímu
zaměřování touto metodou musí předcházet příprava, při které je třeba
provést rekognoskaci zájmového prostoru pomocí geodetických údajů o pevných bodech
polohového pole (viz kapitola 5.1). Je třeba nalézt stávající pevné body polohového pole a
doplnit je měřickými sítěmi (viz kapitola 6.1) do takové hustoty, aby se z vybudované
soustavy měřických přímek daly zaměřit všechny předměty měření. Zhuštění stávající
měřické sítě může probíhat volbou nových bodů na stávajících přímkách (teodolitem), nebo
vedlejšími polygonovými pořady či rajony, u kterých je omezení, že jejich délka nesmí
přesáhnout 2/3 délky strany, ze které byly vytyčeny. Příklad sítě viz obr. 7.4.
71
Obr. 7.4
Nové body měřické sítě určujeme ve 4. třídě přesnosti. Střední souřadnicová chyba
mx,y = 0,12 m.
Postup zaměřování podrobných bodů polohopisu je následující:
1) Vedoucí měřické skupiny složené zpravidla ze čtyř až pěti pracovníků rozdělí práci
jednotlivým členům a sám začne tvorbou polního náčrtu zaměřovaného území
v přibližném měřítku, které by nemělo být menší než měřítko mapování.