Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Geodezie (2) - Geodetické základy

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.89 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

podrobných bodů vzhledem ke spojnici dvou bodů polohového bodového pole. Tato spojnice 
se nazývá měřická přímka. Souřadnici x na měřické přímce říkáme staničení a souřadnici y 
kolmice. 
 V 

zaměřovaném prostoru je zpravidla více měřických přímek. Mezi nimi musí 

existovat geometrický vztah. Tvoří měřickou síť v jednotném systému buď místním nebo 
státním (S – JTSK). Lokální pravoúhlé souřadnice jednotlivých měřických přímek tak lze 
převést do jednotné matematické soustavy. 
 Výhodou této metody je možnost podrobného měření polohopisu za použití 
jednoduchých a relativně velmi laciných pomůcek (dvojitý pentagonální hranol, ocelové 
pásmo, stojánky na výtyčky s výtyčkami, olovnice a sada měřických jehel). Jednoduché je i 
vlastní měření, zápis naměřených hodnot, kontrola výsledku i snadné zobrazení podrobných 
bodů. 
 Nevýhodou metody je nutnost měření v rovinatém, přehledném, nezarostlém terénu 
s malou dopravní frekvencí. Délka měřických  přímek by neměla přesáhnout 500 m a délky 
kolmic 30 m, výjimečně 50 m. 
 V 

současné době, kdy většina geodetů vlastní totální stanici, se tato  metoda využívá 

ojediněle. Poslední větší měření touto metodou bylo prováděno v 60tých letech minulého 
století. 
 Vlastnímu 

zaměřování touto metodou musí předcházet příprava, při které je třeba 

provést rekognoskaci zájmového prostoru pomocí geodetických údajů o pevných bodech 
polohového pole (viz kapitola 5.1). Je třeba nalézt stávající pevné body polohového pole a 
doplnit je měřickými sítěmi (viz kapitola 6.1) do takové hustoty, aby se z vybudované 
soustavy měřických přímek daly zaměřit všechny předměty měření. Zhuštění stávající 
měřické sítě může probíhat volbou nových bodů na stávajících přímkách (teodolitem), nebo 
vedlejšími polygonovými pořady  či rajony, u kterých je omezení, že jejich délka nesmí 
přesáhnout 2/3 délky strany, ze které byly vytyčeny. Příklad sítě viz obr. 7.4. 
 

71

Obr. 7.4 

 
           Nové body měřické sítě určujeme ve 4. třídě přesnosti. Střední souřadnicová chyba  
mx,y = 0,12  m. 

 
Postup zaměřování podrobných bodů polohopisu je následující: 

1) Vedoucí měřické skupiny složené zpravidla ze čtyř až pěti pracovníků rozdělí práci 

jednotlivým  členům a sám začne tvorbou polního náčrtu zaměřovaného území 
v přibližném měřítku, které by nemělo být menší než měřítko mapování. 

Témata, do kterých materiál patří