Geodezie (2) - Geodetické základy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
b) Zobrazení staničení a kolmic od jednotlivých měřických přímek. Pro ruční
zobrazení je třeba opět použít přesných měřítek (přesnost 0,1 mm). Nejprve
vynášíme staničení (paty kolmic) a potom jednotlivé kolmice v příslušném
měřítku. V případě automatizovaného zpracování pomocí počítače a
74
zobrazovacího zařízení (plotru) je třeba nejprve vypočíst souřadnice všech
podrobných bodů v jednotném pravoúhlém systému, ve kterém jsou uvedeny
měřické body.
c) Konstrukce a vyhotovení polohopisu spočívá v
pospojování jednotlivých
podrobných bodů dle adjustovaných polních náčrtů a v zobrazení detailů, které
byly zachyceny např. konstrukčními oměrnými měrami. Závěrečná kontrola
polohopisu se provádí porovnáním kontrolních oměrných měr měřených v terénu
s odpovídajícími vzdálenostmi v měřítku mapování. Chyba by neměla překročit
hodnotu 0,5 mm. Polohopisný originál se v závěru vyrýsuje černou tuší podle
pravítka a šablonek, doplní se popisem a mapovými značkami. Měřické přímky se
v polohopisném originále nevykreslují, stejně jako zde nejsou zachyceny hodnoty
staničení, kolmic a oměrných měr (viz. příloha 7.3).
V případě, že je k dispozici příslušný software (např. interakční grafický systém
KOKEŠ), lze i tuto část provést s jeho pomocí na počítači.
7.3 Polární metoda
Tato metoda měření polohopisu je v současnosti základní a nejrozšířenější metodou
určování podrobných bodů polohopisu. Podstatou této metody je určování lokálních polárních
souřadnic (vodorovný úhel, vodorovná délka) od měřického bodu k podrobnému bodu (viz
obr. 7.8). Vodorovný úhel musí mít jedno rameno ve směru na jiný měřický bod. Měřické
body musí mít mezi sebou jednotný vztah, stejně jako u metody ortogonální. Bývají určeny
buď ve státním pravoúhlém systému S – JTSK, nebo výjimečně v jednotném místním
systému. Lokální polární souřadnice podrobných bodů na jednotlivých měřických bodech tak
lze převést do jednotné matematické soustavy.
Obr. 7.8
Výhodou této metody je především její rychlost, dosah měření z jednoho stanoviska,
prostupnost a přesnost. Lze ji použít i ve svažitém, zarostlém terénu s velkou dopravní
75
frekvencí. Při použití elektronického dálkoměru nebo přímo totální stanice lze dosáhnout lepší
přesnosti než u metody ortogonální.