Geodezie (2) - Geodetické základy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
měříme od jiných známých bodů C a D k určovanému bodu 1. Odvození pravoúhlých
souřadnic určovaného bodu 1, viz kapitola 9.2.3.
Měření u těchto dvou metod opět probíhá přesným teodolitem minimálně v jedné
skupině. Je třeba dbát na to, aby protínací úhel na bodě 1 nebyl příliš ostrý či tupý
(30g – 170g), což by zhoršilo přesnost určení souřadnic bodu 1.
Měřické polohové sítě lze též budovat pomocí trojúhelníkových řetězců, protínáním
z délek (trilaterací) či pomocí protínání zpět. Protínání zpět není dobré provádět samostatně,
ale jako druhou či třetí kombinaci při určování bodu.
S ohledem na zvolenou metodu zhuštění stávajícího bodového pole, konfiguraci terénu
a rozsah mapovacích prací provedeme nejprve vytyčení nových polohových bodů. U
obtížnějších terénů provádíme vytyčení nejprve zkusmo, u jednoduchých je možno provádět
vytyčení a následnou stabilizaci definitivně. Je třeba dodržet následujících několik zásad pro
volbu nových polohových bodů:
a) mezi body musí být dobrá viditelnost (větve a křoví je třeba
odstranit, v lesích dát pozor na zákryt s kmenem stromu, je třeba
používat výtyčky),
b) body je třeba umístit na chráněná místa, kde nejsou ohroženy
dopravou, orbou, těžbou, následnými zemními pracemi apod.
c) okolo zvoleného bodu musí být prostor pro obsluhu teodolitu či
totální stanice,
d) nově zvolený bod musí být zvolen na pevném podloží, které umožní
pevné postavení přístroje (nevolit body v
bažinách či na
nezhutněných výsypkách),
e) v okolí nového bodu by se měly nalézat pevné předměty (rohy
domů, lampy, šachty apod.), od kterých je možno vyhotovit místopis
bodu,
f) ze zvoleného bodu by měl být rozhled do širokého okolí (je třeba
dbát na to, aby nebyl v těsné blízkosti stromu či domu, který zakrývá
zájmový prostor),
g) po trvalé stabilizaci (šroubovací mezník, železná trubka apod.) nebo
po dočasné stabilizaci (dřevěný kolík) je třeba bod obarvit vodou
65
nesmytelnou barvou (zpravidla červenou) a vyhotovit ihned místopis
(viz obr. 6.4). Od pevných okolních předmětů vzdálených
maximálně 30 m oměřit křížovými nebo ortogonálními měrami
polohu nového bodu. Místa okolních předmětů, od kterých bylo
měření prováděno též označit barvou (tečka max. velikosti
pomeranče).