Geodezie (2) - Geodetické základy

Číslování nivelačních bodů I – IV. řádu se provádí od 1 průběžně, vždy v rámci 

příslušného nivelačního pořadu (viz obr. 5.14). 

Obr. 5.14 

60

Proto je třeba za číslo nivelačního bodu uvádět vždy i označení příslušného pořadu. 

           U  nivelačních bodů PNS se číslování provádí opět od 1 průběžně v rámci příslušné 
lokality, ve které je plošná nivelační síť budována. Za číslo takového nivelačního bodu je 
třeba uvést název příslušné lokality. 
 
 Dokumentace bodů  ZVBP je k dispozici za úplatu na Zeměměřickém úřadě v Praze 
(ZÚ, Praha 8, Pod Sídlištěm 9) v nivelační dokumentaci nebo technické dokumentaci místně 
příslušného katastrálního úřadu. Zde jsou tyto body zaneseny v přehledných mapách a pro 
každý bod založeny Nivelační údaje, které tvoří list formátu A4 (viz příl. 5.2). 
 Každý 

z 

nivelačních údajů obsahuje kompletní informace o bodě ZVBP. Především 

jeho číslo, označení nivelačního pořadu, ve kterém je zapojen a jeho nadmořskou výšku. Dále 
jeho místopis a slovní popis místa, kde se nachází, informace o tom kdo, kdy a jak jej 
stabilizoval a zaměřil atd. 
            Body  PVBP  nalezneme  pouze  v technické  dokumentaci  příslušného katastrálního 
úřadu. Neexistuje zde centrální evidence. U bodu nivelačních sítí IV. řádu a PNS jsou to opět 
Nivelační údaje. U ostatních bodů PVBP nejsou zakládány samostatné Nivelační údaje a 
jejich získání hodně závisí na ochotě pracovníků technické dokumentace katastrálních úřadů. 
 
 
5.3   Historie výškopisných základů 

Počátky budování výškových bodových polí na území ČR spadají do druhé poloviny   

19. století. Tehdy byla naše republika součástí Rakouska – Uherska. Z této doby pochází 
soubor měření Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni. Za základ byla zvolena vybroušená 
ploška na skále představující střední hladinu Jaderského moře (Molo Sartorio v Terstu). Za 
základní nivelační bod pro naše území byl zvolen bod Lišov u Českých Budějovic. Krátce po 
vzniku  Československé republiky roku 1920 bylo zřízeno oddělení Nivelační služby při 
Ministerstvu veřejných prací a vznikla Československá jednotná nivelační síť (ČSJNS), která 
zahrnovala všechny již určené nivelační body. Byla dále dobudovávána. V roce 1944 měla 
téměř 40 000 bodů, v roce 1957 již měla více než 70 000 bodů.