Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Geodezie (2) - Geodetické základy

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.89 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

     Při volbě nových bodů zaměřovaných metodou polygonových pořadů je třeba 

dodržovat alespoň rámcově určitá kritéria, nazývaná geometrickými parametry polygonových 
pořadů: 

•  mezní délku strany (zpravidla 300m), 

•  mezní poměr délek stran pořadu (zpravidla 1:3), 

•  mezní poměr délek sousedních stran (zpravidla 1: 2), 

•  maximální vybočení pořadu (součet délek pořadu by 

                            neměl překročit 1,5 násobek délky sPK), 
•  maximální odklon strany od spojnice sPK (50

g – 60g), 

•  maximální součet délek stran pořadu, 

-  u hlavních pořadů 2 000 – 2 500 m, 
-  u vedlejších pořadů 1 200 – 1 600 m, 

                                                   ●   maximální počet vrcholů  (17 – 25). 
 

      Obecně lze napsat, že čím máme vyšší nároky na přesnost nově určených bodů touto 

metodou, tím budou geometrické parametry přísnější a naopak. Podle toho též volíme 
přístroje a pomůcky pro zaměřování polygonových pořadů. Pro měření délek v současnosti 
zpravidla volíme mezi elektronickým dálkoměrem nebo přímým měřením pásmem. Měření 
nitkovým dálkoměrem nevyhovuje pro svojí nízkou přesnost. Vrcholové úhly měříme 
přesnými teodolity minimálně v jedné skupině. V současnosti je ideální použít geodetickou 
totální stanici, případně s trojpodstavcovou soupravou, která zajišťuje nucenou centraci. 

 
 V 

případě absence elektronického dálkoměru, a tam, kde měření pásmem je obtížné či 

nemožné (např. přes rybník), je možné zvolit jinou metodu určení nových bodů, jako je např. 
protínání z úhlů (obr. 6.2) nebo protínání z orientovaných směrů (obr. 6.3). 

64

           Obr. 6.2                                                                      Obr. 6.3 

            Při protínání z úhlů je třeba zaměřit  vodorovné úhly ωA a ωB na známých bodech A a 

B směřující k určovanému bodu 1. Odvození pravoúhlých souřadnic určovaného bodu 1, viz 
kapitola 9.2.3. 
            Při protínání z orientovaných směrů je situace obdobná jako u předchozího případu jen 
není přímá viditelnost mezi známými body A a B. Vodorovné úhly ωA a ωB v tomto případě 

Témata, do kterých materiál patří