Geodezie (2) - Geodetické základy

      Tyto  sítě vytváříme proto, abychom jejich pomocí doplnili polohopisné základy 

nacházející se v dané lokalitě. Nejprve je proto třeba získat všechny geodetické údaje o 
polohopisných geodetických bodech v této lokalitě na patřičných institucích (viz kap. 5.1). 

 
      V terénu  je  třeba provést rekognoskaci (průzkum) těchto bodů, při  čemž je třeba 

počítat s možností, že mnohé z polohopisných bodů získaných v dokumentaci nebudou 
nalezeny. Příčinou bývají nové povrchy vozovek a chodníků, orba, vandalové, apod. 

      Na základě výsledků rekognoskace stávajících bodů a vlastního zájmového území se 

rozhodneme pro způsob, jakým stávající body doplnit a zhustit. Metod zhuštění bodového 
pole je celá řada a volba závisí na mnoha různých faktorech jako jsou: konfigurace terénu, 
použité měřické přístroje a pomůcky, přesnost nových polohových bodů apod. 

 
      Nejčastější metodou zhuštění je metoda polygonových pořadů. Princip této metody 

spočívá v určování nových polohových bodů pomocí polárních prvků, kdy z výchozího 
známého bodu P (viz obr. 6.1) zaměříme (levostranný) vodorovný úhel ωP  a změříme  

Obr. 6.1 

 
vodorovnou vzdálenost s1 k novému bodu 1. Měření pokračuje na bodě 1 na další neznámý 

bod 2 opět změřením (levostranného) vodorovného úhlu ω1 a vodorovné délky s2 k dalšímu 

neznámému bodu 3. Tímto způsobem můžeme zaměřit n nových bodů a celé měření zakončit 
na známém bodě K. Vzhledem k tomu, že známé body P a K máme určeny v pravoúhlé 
souřadné soustavě, je třeba provést výpočet souřadnic y,x nových bodů též v této pravoúhlé 
souřadné soustavě. Problematika vlastního výpočtu je obsahem kapitoly 9.2.5. Vlastní 
polygonové pořady rozdělujeme podle několika hledisek. 
   Podle způsobu výpočtu na: 1) oboustranně připojené a orientované 
 

(viz obr. 6.1), u tohoto případu je třeba změřit  levostranné                       
vrcholové úhly ωP a ωK na bodech P a K ke známým bodům 

A a B, 

 2) 

oboustranně připojené a orientované na počátku 

 tento 

případ nastane, když není na konci pořadu k dispozici 

orientační bod B, a tudíž není možno změřit ωK, 

                                               3) oboustranně připojené a neorientované (vetknuté)