Geodezie (2) - Geodetické základy

V době II. světové války byl na krátký čas změněn výškový systém a ze systému 

ČSJNS/Jadran byly výšky udávány v systému N.N. (Normal Null), a vztaženy k základnímu 
bodu v Amsterodamu. 

Po II. světové válce začal postupný přechod na systém vztažený ke střední hladině 

Baltického moře (ve vojenském přístavu Kronštad). Vzhledem ke komplikovaným vztahům 
mezi původním jaderským a novým baltským systémem vzniklo v průběhu let hned několik 
systémů. Nejprve „Výškový systém baltský – 68“, kdy se od výšek v systému Jadran 
odečítalo 68 cm. Později „Výškový systém baltský – 46“, kdy se od výšek v systému Jadran 
odečítalo 46 cm. 

Po mezinárodním vyrovnání nivelačních sítí vznikl konečně výškový systém Balt po 

vyrovnání (Bpv), ve kterém není jednotný rozdíl mezi  výškami jednotlivých nivelačních 
bodů. V důsledku kvalitativně rozdílných použitých tíhových oprav se rozdíl nepatrně liší 
případ od případu. Převod mezi oběma systémy je tedy pouze přibližný 

                                                         Bpv 

≅  Jadran – 40 cm. 

Od 1.1. 2000 je pro veškerá výšková měření přípustný pouze systém Bpv.  Pozn.:  V některých výjimečných případech mohou být některé body určeny v místním 
výškovém systému. Výšky jsou vztaženy k jednomu výchozímu bodu. Je však třeba zvolit 
výšku výchozího bodu tak, aby nemohlo dojít k záměně se systémem Bpv (např.100,000 m).