M03 - Radiační defektoskopie

•  záření beta (β) - je také záření látkové. Je tvořeno proudem velmi rychlých  

záporných elektronů, které vyletují z jader radioaktivních prvků. Tyto prvky 
se mění v prvek s protonovým číslem Z + 1, jejich nukleonové číslo A se 
nemění. 

•  záření gama  (γ) - je velmi pronikavé (krátkovlnné) elektromagnetické záře-

ní. Tvoří je  tok fotonů, který vzniká při přeskupení nukleonů v jádře radioi-
zotopu (fotony záření gama jsou srovnatelné s fotony viditelného světla, 
jsou však nositeli řádově až milionkrát větší energie) 

•  Zvláštní kategorii tvoří záření neutronové (n), které se u přirozených radioi-

zotopů nevyskytuje. Je to záření látkové, tvořené tokem neutronů, které se 
uvolňují  při různých jaderných reakcích a přeměnách. 

Ionizující záření podle účinků, které vyvolává, je možné dělit na záření přímo a 
nepřímo ionizující: 

Obr. 2.1 - Vznik záření 

α,β a γ

rozpadem radioizotopů. 

Zkušebnictví a technologie – Radiační defektoskopie 

- 

 (48) - 

9]QLNDYODVWQRVWLLRQL]XMtFtKR]iĜHQt

- 7 (48) - 

a) Přímo ionizující záření - tvoří  elektricky nabité částice. Jsou to například 

částice záření 

α částice zářeníβ protony (p), nebo těžší ionty. Předání ener-

gie nabité částice látce, kterou prochází, se děje především ionizací a excita-
cí (vybuzením) jejich atomů. Je to důsledek působení sil coulombovské in-
terakce (interakce mezi el. náboji) mezi částicí a elektrony vázanými v ato-
mových obalech. K ionizaci dochází tehdy, je-li energie předaná při takové 
interakci elektronu větší, než je jeho vazební energie v atomu. Elektron je 
vytržen z atomového obalu  a tím dochází ke vzniku iontového páru. K exci-
taci dochází, není-li předaná energie dostatečná, takže dochází pouze k pře-
místění elektronu na některou vyšší energetickou hladinu. 
Podél dráhy nabité částice v látce tak vzniká řada iontových párů a excito-
vaných atomů. Oba procesy jsou primární i při interakci s vyššími moleku-
lárními útvary, kde potom mohou vést i k hlubšímu zásahu do vnitřní struk-
tury daného útvaru, jako je rozbití chemických vazeb nebo biologické účin-
ky ionizujícího záření. 

b)  Nepřímo ionizující záření - je tvořeno  částicemi, které nemají elektrický 

náboj, a proto nezpůsobují ionizaci a excitaci podél své dráhy. Výsledkem 
jejich interakce s látkou však je často emise sekundárních nabitých částic, 
které okolní prostředí ionizují stejně jako k tomu dochází, když do látky 
vstupují přímo ionizující částice. Tyto sekundární procesy pak umožňují 
využít detekčních a dozimetrických metod založených na ionizaci a excitaci 
i pro nepřímo ionizující částice. Nejvýznamnějšími reprezentanty nepřímo 
ionizujícího záření jsou fotony a neutrony.